Blahočet

Blahočet je rostlina pocházející ze „středověku Země“, předchůdce dnešního blahočetu již rostl v geologických období jura a křída, kdy byl rozšířen po severní i jižní polokouli. Se vznikem krytosemenných rostlin a změnou klimatu ustoupil blahočet převážně do tropického pásma a až na výjimky se vyskytuje jen na jižní polokouli.

Roste na východě Austrálie, severu Nového Zélandu, na Nové Kaledonii (nejvíce druhů), na Norfolku, Papui Nové Guineji, v Indonésii a dále na severní polokouli v Malajsii a na Filipínách. Další skupina blahočetů se vyskytuje na dvou místech Jižní Ameriky: druh Araucaria angustifolia v deštných pralesích poblíž pobřeží na jihovýchodě Brazílie a severovýchodě Argentiny a blahočet chilský (Araucaria araucana) v poměrně suché oblasti And na pomezí Chile a Argentiny.

Jsou to nahosemenné, většinou dvoudomé stromy, někdy lze ale nalézt samčí i samičí rozmnožovací orgány na jednom stromě, tato vlastnost se může v průběhu let změnit. Mají statný kmen, dorůstající do výše 30 až 80 m. Větve vyrůstají v pravidelných nebo skoro pravidelných přeslenech. Mladé stromky jsou větvené až k zemi, kdežto staré mají dlouhý, štíhlý kmen a většinou pravidelnou zploštělou korunu. Kožovité listy jsou spirálovitě uspořádané, tvar mají od jehlicovitých až po široké, vejčité. Dokonce někteří jedinci mají listy s rozdílnými tvary.

Samčí šištice jsou terminální nebo úžlabní, tvaru cylindrického nebo vejčitého, opylování se uskutečňuje větrem, pylová zrna však nemají vzduchové vaky. Samičí šištice rostou vzpřímeně na vrcholku stromu, mají tvar elipsoidní až kulovitý, v průměru mívají 7 až 25 cm. Plodové šupiny obsahují po jednom vajíčku. Po dozrání semen, za dva až tři roky, se šišky rozpadnou, některá semena mají postranní křidélka. Semen je v šišce 80 až 200 a jsou jedlá, podobají se piniovým „oříškům“, ale jsou větší.[1]

Vzrostlý blahočet chilský na zahradě v Petrově u Prahy

Některé druhy se cíleně vysazují pro produkci dřeva a pro jedlá semena. Jiné zase pro svůj neobvyklý růst se pěstují v zahradách a parcích. U nás je známý Blahočet ztepilý (lidově pokojová jedle), který lze jako jediný druh pěstovat v místnosti.

Rod blahočet se skládá z 19 druhů, které se podle příbuzností dělí do čtyř sekcí.

• Sekce Araucaria: vyskytují se jen v Jižní Americe
  • Araucaria angustifolia
  • blahočet chilský (Araucaria araucana)
• Sekce Bunya
  • blahočet Bidwillův (Araucaria bidwillii) – Austrálie
• Sekce Intermedia
  • Araucaria hunsteinii – Nová Guinea
• Sekce Eutacta: krom prvních dvou jsou všechny ostatní endemity Nové Kaledonie, kde jsou zřejmě výsledkem radiační speciace z jediného společného předka v pestrých geologických a klimatických podmínkách dlouho izolovaného ostrova[2]
  • blahočet různolistý (Araucaria heterophylla) – endemit ostrova Norfolk, celosvětově pěstován
  • Araucaria cunninghamii – Austrálie, Nová Guinea
  • Araucaria bernieri
  • Araucaria biramulata
  • Araucaria columnaris
  • Araucaria humboldtensis
  • Araucaria laubenfelsii
  • Araucaria luxurians
  • Araucaria montana
  • Araucaria muelleri
  • Araucaria nemorosa
  • Araucaria rulei
  • Araucaria scopulorum
  • Araucaria schmidii
  • Araucaria subulata[3]