Blažim (okres Louny)

Název vesnice vznikl přivlastňovací příponou z osobního jména Blažim ve významu Blažimův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Blazim (1332, 1384–1399, 1386), Blasim (1369, 1391, 1395), Blasin (okolo roku 1405), de Blazima (1393), de Blazyma (1399), de Blazyme (1404), de Blazimie (1416), de Blazin (1427), z Blazyma (1434), v Dlažimi (1514), na Dlažimě (1524, 1579), na Dlažině (1524), na Dlazimi (1543), na dlažníně (1603), na Dlažími (1615), Ploscha, Dlažin a Blazny (1787), Ploscha a Dlaschin (1846) a Blažím či Ploscha (1854–1923).[3]

První písemná zmínka o Blažimi pochází z roku 1332.[3] K roku 1390 je doložena existence blažimské tvrze, na které tehdy sídlil Litolt z Moravěvsi.[4] Část vsi roku 1397 patřila bratrům Václavovi a Hynkovi ze Všehrd, které vystřídal Bušek ze Rvenic, ale v letech 1417–1434 většinu vlastnil Jan z Moravěvsi.[5] Během husitských válek se vesnice zmocnilo město Louny, po němž připadla roku 1454 králi Ladislavovi.[4]

Od panovníka Blažim získal nejspíše Jaroslav z Vřesovic, po němž ji v roce 1467 zdědil Jindřich z Vřesovic (též Jindřich Dlažimský z Vřesovic).[4] Po něm následovali Jaroslav Dlažimský a Jan Dlažimský z Vřesovic,[4] který si nechal Blažim s tvrzí a dvorem zapsat do obnovených zemských desek. Měl více dětí, z nichž statek zdědil Vilém, který zemřel bezdětný v roce 1599. Vesnice tak přešla na jeho bratra Petra, ale v roce 1615 byl jejím majitelem Petrův synovec Jan Habart Kostomlatský, který blažimský statek, spolu s Nehasicemi, roku 1629 prodal Pavlu Michnovi z Vacínova. Jan Habart se téhož roku z náboženských důvodů odstěhoval s rodinou do Pirny.[6] V roce 1630 koupil dům v Drážďanech, ale ve stejném roce zemřel.[7] Blažim poté patřila do roku 1671 k Bitozevsi a poté k Postoloprtům.[5]

Socha svatého Jana Nepomuckého

Sýpka v hospodářském dvoře

V Blažimi stojí čtyři památkově chráněné objekty:

Kostel svatého Prokopa

Kostel svatého Prokopa je pozdně barokní stavba z let 1778–1781.[10]

Socha svatého Jana Nepomuckého

Socha svatého Jana Nepomuckého pochází z roku 1852.[10] Je vytesána z pískovce a stojí na čtyřbokém podstavci s reliéfy gotizujících oblouků. Samotná socha světce oblečeného do kanovnického roucha a s krucifixem v náruči je kopií původní sochy.[11]

Hospodářský dvůr s barokní sýpkou

Panský dvůr byl postaven Schwarzenbergy podle projektu Pavla Ignáce Bayera v letech 1706–1707.[12]

Areál fary s pozůstatky tvrze

Budova fary pochází z let 1709–1711. Její stavbu navrhl a vedl Pavel Ignác Bayer. Zatímco vnější podoba fary je ovlivněna novodobými úpravami, interiér se dochoval v autentické podobě. Ve dvoře stojí dvě hospodářské budovy propojené ohradní zdí.[13]

Blažimská tvrz byla podle Augusta Sedláčka zchátralá už v letech 1667–1691.[5] Podle Jiřího Úlovce stála v areálu bývalého poplužního dvora a sloužila až do dvacátého století k hospodářským účelům i jako byty zaměstnanců státního statku. Neudržovaná tvrz byla v osmdesátých letech dvacátého století opuštěna a její konstrukce se zhroutila.[14] Podle Památkového katalogu se její zbytky dochovaly v hospodářské budově v areálu fary.[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blažim na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Blažim v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)