Bitva u Ulmu

Bitva u Ulmu bylo ozbrojené střetnutí války třetí koalice, ve kterém se utkala vojska napoleonské Francie a Rakouského císařství. Proběhla u města Ulm v dnešním Německu (na území Bavorska) od 15. října do 20. října 1805. Skončila tím, že se rakouské vojsko pod velením generála Macka von Leibericha vzdalo čtyřem francouzským sborům pod velením maršálů Francie Joachima Murata, Michela Neye, Jeana Lannese a Nicolase Jeana-de-Dieu Soulta. Kapitulaci však unikly některé části Mackovy široce rozptýlené armády, které se později připojily k ruské armádě, která se nacházela v prostoru města Linz (Linec), načež byl zahájen společný únik před francouzskými silami.

Bitva u Ulmu
konflikt: Napoleonské války
Kapitulace rakouských vojsk u Ulmu
trvání: 15. října - 20. října 1805 místo: Ulm, Německo výsledek: Drtivé vítězství francouzské armády, kapitulace rakouského vojska
strany
Francie	Rakousko
velitelé
Napoleon Bonaparte Joachim Murat Michel Ney Jean Lannes Nicolas Jean-de-Dieu Soult	Mack von Leiberich
síla
cca 80 000 mužů v blízkém okolí	asi 50 000 mužů v samotném Ulmu a dalších 35 000 v blízkém okolí
ztráty
asi 1000 mrtvých a 5000 raněných