Bitva u Slivice
Bitva u Slivice byla poslední větší bitvou druhé světové války svedenou na českém území.
Bitva u Slivice | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Druhá světová válka | |||||||
Památník bitvy u Slivice a Milína | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Československý odboj Sovětský svaz USA[1] |
Třetí říše | ||||||
velitelé | |||||||
Ivan Fedotovič Serjogin Jevgenij Olesenskij LeRoy Irwin |
Carl von Pückler-Burghauss | ||||||
síla | |||||||
Z počátku několik desítek partyzánů |
7 000 mužů | ||||||
ztráty | |||||||
60 padlých Sovětů a 13 partyzánů[2] |
1 000 padlých a 6 000 zajatých |
Průběh událostí
V noci z 8. na 9. května 1945 došlo ke kapitulaci nacistického Německa. To však neznamenalo okamžité ukončení bojů. Některé německé jednotky pokračovaly dál v boji. Jedním z těch, co pokračovali v boji, byl i německý generál Carl von Pückler-Burghauss. Jeho jednotky se nacházely jihovýchodně od Příbrami v oblasti Slivice–Milín–Čimelice, tedy na východ od demarkační čáry. To znamená, že měly padnout do sovětského zajetí. Puckler-Burghauss se přesto pokoušel dostat do amerického zajetí, Američané jej však odmítli. Němci se zde poté opevnili a začali se dopouštět zločinů na místním obyvatelstvu. Výsledkem byly boje se sovětskými partyzány a členy hnutí odporu, které vedl sovětský kapitán Olesiňskij. Došlo i ke střetu s předsunutými americkými jednotkami. Do těchto bojů se brzy zapojili i vojáci Rudé armády. Němci byli poraženi až úderem sovětských vojsk z 11. května. Pückler-Burghauss 12. května podepsal kapitulaci a brzy poté se zastřelil.
V roce 1970 byl ve Slivici postaven pomník bitvy a od roku 2001 muzeum v Příbrami, armáda České republiky a české kluby vojenské historie každoročně pořádají rekonstrukci bitvy.
Reference
Externí odkazy
- http://www.muzeum-pribram.cz
- Bitva u Slivice v pořadu ČT Toulavá kamera (video)
- Jindřich Hacaperka, účastník posledního válečného střetnutí v Evropě