První bitva u Mazurských jezer
První bitva u Mazurských jezer byla střetnutím ruské a německé armády, které se odehrálo v úvodní fázi první světové války ve dnech 7. až 14. září roku 1914 v okolí Mazurských jezer ve Východním Prusku. V bitvě, která následovala po drtivém německém vítězství u Tannenbergu, se německé 8. armádě vedené Paulem von Hindenburgem podařilo zvítězit nad ruskou 1. a 10. armádou, kterým velel Paul von Rennenkampf. V důsledku těchto porážek museli Rusové na východní frontě stáhnout své síly z Pruska.[1]
První bitva u Mazurských jezer | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: První světová válka, Východní fronta | |||||||||
Mapa východního Pruska zachycující bitvu | |||||||||
| |||||||||
strany | |||||||||
Německá říše | Ruská říše | ||||||||
velitelé | |||||||||
Paul von Hindenburg | Paul von Rennenkampf | ||||||||
síla | |||||||||
Osmá armáda | První armáda Desátá armáda |
Bitva
Po rozdrcení 2. ruské armády generála Alexandra Samsonova v bitvě u Tannenbergu se německá 8. armáda vedená von Hindenburgem obrátila na počátku září proti Rennenkampfovi, který s 1. armádou z východu ohrožoval Königsberg.
Početné Rennenkampfovy jednotky očekávající německý nápor byly rozmístěny v okolí Wehlau (dnešní Znamensk), Insterburgu (Čerňachovsk) a Nordenburgu (Krylovo).[2] 7. září si německý 1. a 17. sbor na pravém křídle v oblasti jezer začaly prorážet cestu skrz ruské pozice. Na celé frontě se boje rozhořely o den později, avšak ruskou obranou se dařilo postupovat především německému pravému křídlu, které po proniknutí ruskou linií postupovalo na severovýchod. Německé 3. záložní divizi se navíc podařilo u Lycku (Ełk) odrazit pokus o ruský protiútok.[3] Ve snaze vyhnout se obklíčení zahájil Rennenkampf 9. září ústup na východ, avšak Rusové i nadále kladli pronásledujícím Hindenburgovým jednotkám houževnatý odpor.[4] 11. září probíhaly tvrdé střety v oblasti mezi městem Gołdap a řekou Pregolou.[5] Vyčerpaným německým silám se nakonec nepodařilo přetnout Rusům ústupové komunikace a Rennenkampfově armádě se tak podařilo stáhnout se k řece Němen, načež boje 14. září skončily.[6]
Důsledky bitvy
Díky vítězstvím u Tannenbergu a u Mazurských jezer se Němcům podařilo zastavit první ruský nápor a ještě v září roku 1914 vytlačili carskou armádu z Východního Pruska. Přestože však Rusové v těchto bojích utrpěli obrovské ztráty, nepodařilo se u Mazurských jezer Rennenkampfovu armádu zničit. Poražení Rusové ustoupili za řeku Němen, kde rychle doplňovali své síly. 25. září navíc Hindenburga donutil ruský protiútok zastavit další postup a strategická situace na východní frontě se tím pádem prakticky nezměnila. Přes vysoké ztráty totiž Rusové dokázali své jednotky rychle doplnit čerstvými silami.[7]
Toto dílčí vítězství na východě však německý generální štáb zaplatil oslabením západní fronty, odkud byl nucen přesunout velkou část sil, jež chyběla k úspěšnému provedení Schlieffenova plánu.[7]
Odkazy
Reference
- WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. S. 51. (česky) [Dále jen: Westwell (2009)].
- HINDENBURG, Paul von. Velká válka : paměti polního maršála Paula von Hindenburg. Příprava vydání Charles Messenger. Praha: Grada, 2014. 208 s. ISBN 978-80-247-5206-8. S. 60. (česky) [Dále jen: Hindenburg (2014)].
- Hindenburg (2014). Str. 61.
- Hindenburg (2014). Str. 61 – 62.
- Hindenburg (2014). Str. 62.
- Hindenburg (2014). Str. 62 – 63.
- Westwell (2009). Str. 51.
Literatura
- HINDENBURG, Paul von. Velká válka : paměti polního maršála Paula von Hindenburg. Příprava vydání Charles Messenger. Praha: Grada, 2014. 208 s. ISBN 978-80-247-5206-8. (česky)
- WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. (česky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu První bitva u Mazurských jezer na Wikimedia Commons