Big Hole

Hornický skanzen u Big Hole

Big Hole zaujímá plošnou rozlohu 17 hektarů, okraje jámy mají obvod 1600 metrů. V době svého dokončení byla hluboká 240 metrů, což se v důsledku sesuvů půdy snížilo na 215 metrů. Do výšky 40 metrů je zaplavena vodou.[2]

Diamanty byly na zdejších pozemcích nalezeny v roce 1871 a do oblasti nazývané New Rush přišlo více než padesát tisíc hledačů, kteří vyhloubili obří jámu pouze lopatami a krumpáči, přičemž bylo přemístěno přes 22 000 000 tun zeminy.[3] V roce 1888 byla založena firma De Beers, která díky svému kapitálu vytlačila individuální kopáče. Za druhé búrské války sloužil důl jako kryt pro obyvatele města Kimberley.[4] V roce 1914 byla Big Hole jako nerentabilní uzavřena a majitelé dolů investovali do hloubení šachet, které umožňovaly těžit diamantonosnou horninu kimberlit až v hloubce přesahující jeden kilometr.

Z těžby v Big Hole pochází 153,5 karátový diamant Porter Rhodes nalezený v roce 1880. Předpokládá se, že z této lokality pochází i 287,4 karátový diamant Tiffany.[5]

Celkově bylo z Big Hole vytěženo 2722 kilogramů diamantů.[6] Jáma je významnou turistickou atrakcí, v roce 1971 bylo v jejím sousedství otevřeno muzeum hornictví. Jihoafričané usilují o zápis kráteru mezi Světové dědictví.