Bi'ina

Bi'ina (hebrejsky בִּעְנָה, arabsky بعنة, v oficiálním přepisu do angličtiny Bi'ne[2]) je místní rada (malé město) v Izraeli, v Severním distriktu, které bylo v letech 20032009 součástí města Šagor.

Bi'ina
בענה
بعنة
Poloha
Souřadnice32°55′43″ s. š., 35°16′4″ v. d.
Nadmořská výška260 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
Bi'ina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozlohacca 3 km²
Počet obyvatel8 100 (2017[1])
Hustota zalidnění2345,0 (r.2017) obyv./km²
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 260 metrů v údolí Bejt ha-Kerem na pomezí Dolní a Horní Galileji. Město se rozkládá na úpatí prudkého terénního zlomu Matlul Curim, který z dna údolí stoupá o několik set metrů na náhorní planiny Horní Galileji. Je odvodňováno tokem Nachal Šagor.

Nachází se cca 18 kilometrů východně od města Akko, cca 105 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 28 kilometrů severovýchodně od centra Haify, v hustě zalidněném pásu. Osídlení v tomto regionu je smíšené. Vlastní město Bi'ina společně se sousedními městy Madžd al-Krum a Dejr al-Asad je osídleno izraelskými Araby, stejně jako mnohá sídla v okolí. Na jihovýchod odtud leží ale větší židovské město Karmiel. Další menší židovská sídla vesnického typu (Tuval, Kišor nebo Lavon) jsou rozptýlená na návrších severně od Bi'ina.

Bi'ina je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 85, která ve východozápadním směru propojuje Akko a oblast okolo Galilejského jezera.

Dějiny

Byla založena patrně v raném novověku poté, co sultán Sulejman I. vyhnal ze sousední vesnice Dejr al-Asad křesťany. Jejich potomci se pak usadili poblíž svého starého domova a založili zde novou vesnici. Německý cestovatel zde roku 1806 uvádí i drúzské památky. Rovněž francouzský cestovatel Victor Guérin zde koncem 19. století uvádí mezi obyvateli Drúzy a arabské křesťany.[3]

Během první arabsko-izraelské války byla tato oblast koncem října 1948 dobyta v rámci Operace Chiram izraelskou armádou, stejně jako celý přilehlý region centrální a severní Galileje.[4] Místní arabská populace zde ale byla ponechána. Po roce 1948 se Bi'ina rozrůstala a roku 1976 (podle jiných zdrojů roku 1975) získala status místní rady (menšího města).[5]

V Bi'ině fungují dvě mešity, dále katolický a ortodoxní kostel. Působí zde zařízení předškolní péče o děti, dvě základní školy a střední škola.[3]

V roce 2003 v rámci reformy samosprávy došlo k sloučení místních rad Madžd al-Krum, Dejr al-Asad a Bi'ina do jedné obce, pro kterou byl zvolen název Šagor. Ta byla v roce 2005 povýšena na město. Unie se ovšem neosvědčila a sloučené město se potýkalo s ekonomickými potížemi. Radnici chyběl profesionální úřednický sbor, jednotlivé městské části se vzájemně obviňovaly z neúměrného preferování jedné či druhé, nedařilo se vybírat komunální daně. Zhroutil se systém odvozu komunálního odpadu a kanalizace. Splašky tak po dlouhou dobu znečišťovaly vádí poblíž města. Kvůli dluhu u vodárenské společnosti Mekorot byla do Šagor opakovaně přerušena dodávka pitné vody. V roce 2008 bylo proto rozhodnuto, že dojde k opětovnému osamostatnění všech tří původních obcí, ve kterých měly v srpnu 2009 proběhnout komunální volby.[6]

Demografie

Bi'ina je město s ryze arabskou populací. Muslimové tvoří cca 75 % a křesťané cca 25 % populace.[3] Jde o menší obec městského typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2017 zde žilo 8100 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel Bi'ina od r. 1922[7][8][9][2][1]
Rok 1922 1931 1945 1961 1972 1983 1995 2000 2001 2002 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Počet obyvatel5186518301 4962 3023 7275 4566 3006 5406 7006 9137 0637 5107 6007 7007 8007 9008 0008 100

* údaje za roky 2000, 2002 a 2012 zaokrouhleny na stovky

Odkazy

Reference

  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. יישובים 2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2013-05-30]. Dostupné online. (hebrejsky)
  3. בענה בבקעת בית הכרם [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
  4. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 89–91. (anglicky)
  5. Bine until 2003 (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Of waste and want , By Zafrir Rinat: A severe financial and managerial crisis has left many Arab towns in the Galilee with dysfunctional waste-disposal services. As the resultant hazards affect their Jewish neighbors too, they have begun cooperating on solutions [online]. Haaretz [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-09. (anglicky)
  7. Welcome To Bi'na [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2011 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.