Bezděkov (Žatec)

Bezděkov
	Kaple
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Žatec
Okres	Louny
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°19′35″ s. š., 13°35′4″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	259 (2011)[1]
Katastrální území	Bezděkov u Žatce (3,84 km²)
PSČ	438 01
Počet domů	102 (2011)[1]
	Bezděkov
Další údaje
Kód části obce	3549
Kód k. ú.	603546
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bezděkov (německy Bezdiek) je vesnice nacházející se v okrese Louny a současně místní část Žatce. V roce 2011 zde trvale žilo 259 obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Bezděk ve významu Bezděkův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Bezdiekowa (1356), de Bezdiecow (1371), na Bezdiekowie (1434), pod Bezděkovem (1543), Bezdiek (1787) a Bezděk nebo Bezděkow (1846).[2]

Historie

První písemná zmínka o vesnici je z roku 1356, kdy na zdejší tvrzi sídlil zeman Jindřich z Bezděkova.[3] Jindřich vesnici pravděpodobně i s dalším majetkem na předměstí Žatce roku 1368 prodal Albertovi z Kolovrat. Roku 1416 vesnice patřila Janovi z Kolovrat, který brzy poté zemřel. Roku 1420 tvrz pro krále Zikmunda obsadili Janovi švagři Jaroslav a Plichta ze Žerotína. Jejich posádka škodila blízkému Žatci, a proto tvrz dobyl vojenský oddíl pražanů. Již roku 1421 však Němci tvrz dobyli zpět a pobořili ji. Vesnici poté získal Albert z Kolovrat, syn Jana z Kolovrat, který ji držel ještě roku 1443.[4] Albert nechal bezděkovskou tvrz obnovit,[3] ale později ji se vsí prodal žateckému měšťanovi Klimentu Varmužkovi, a sám se přestěhoval na hrad Krakovec.[4]

Kliment Varmužka přenechal vesnici s polovinou tvrze synu Janovi, který mu ji kvůli dluhům musel prodat zpět. Roku 1464 vesnice patřila Eleně Varmužkové, vdově nejspíše po Janovi, a jejímu druhému manželu Čečkovi. V posledních dvou desetiletích patnáctého století Bezděkov získali Sekerkové ze Sedčic. Roku 1484 patřil Čeňkovi ze Sedčic, po kterém se majiteli stali jeho synové. Po nich Jaroslav Sekerka prodal pobořenou tvrz městu Žatci, kterému patřila až do roku 1850.[4] Tvrz se nedochovala, ale údajně stála na ostrohu nad Ohří v místech s pomístním názvem Na Zámku.[3]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 521 obyvatel (z toho 251 mužů), z nichž bylo 63 české a 448 německé národnosti. Většina byla římskokatolického vyznání, ale žili zde dva evangelíci, čtyři židé a pět lidí bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 558 obyvatel, z nichž bylo 111 Čechoslováků, 442 Němců, čtyři cizinci a jeden člověk jiné národnosti. V náboženství stále dominovalo římskokatolické vyznání. Počet evangelíků vrostl na sedm, deset lidí se hlásilo k církvi československé a bez vyznání bylo šestnáct lidí.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[7] [8]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	261	348	349	557	529	521	558	354	420	293	257	239	255	259
Domy	47	51	57	82	85	93	98	98	94	87	77	83	84	102

Zajímavosti

Zdejší kaple svaté Anny pochází z roku 1823.
Na katastru Bezděkova se nachází významný krajinný prvek – lokalita kriticky ohroženého živočicha listonoha letního.
V Bezděkově má dlouhou tradici pěstování chmele.

Reference

Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Bezděkov, s. 75.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bezděkov – tvrz, s. 33.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 406.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.
Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bezděkov na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bezděkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[6637e77189822d525d5399b4f0d2439fc792d4f3-1] Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

[profous-2] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Bezděkov, s. 75.

[andel-3] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bezděkov – tvrz, s. 33.

[sedlacek-4] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 406.

[sldb1921-5] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231.

[sldb1930-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 402.

[sldb2001-7] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.

[sldb2011-8] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.