Bernard Stern

Pocházel z židovské rodiny. Patřil mezi stoupence asimilačního proudu, který prosazoval národní a kulturní polonizaci židů. Vystudoval gymnázium. Od roku 1876 byl starostou rodného Bučače. Vlastnil pivovar.[3] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako majitel pivovaru v Bučači.[4] Byl místopředsedou školní rady v Bučači.[5]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 32.[6] V roce 1917 se uvádí jako polský konzervativec.[7] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[6]

V létě roku 1915 tisk uveřejnil zprávu o tom, že poslanec Stern zemřel. On sám to ale v září 1915 dementoval a uvedl, že se vrátil do Bučače, který byl zpětně dobyt rakousko-uherskými vojsky.[8] Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1919 až do své smrti 1920 byl poslancem polského ústavodárného Sejmu.[2] Zastupoval poslanecký Klub Pracy Konstytucyjnej.[3]