Bernard Pauer

Vystudoval medicínu na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a na Vídeňské univerzitě (jako student ve Vídni se zapojil do revolučního hnutí roku 1848, byl dočasně vězněn[3]). Titul doktora všeobecného lékařství získal roku 1858. Nastoupil coby lékař do regionu Krušných hor, ale již od roku 1859 bydlel v Trutnově.[2] Profesí byl sezónním lékařem v Janských Lázních. Je autorem turistického průvodce z lázní a okolí, vydaného roku 1875.[4] Byl jmenován čestným občanem Janských Lázní, Maršova, Pilníkova a Trutnova[2][3] a Svobody nad Úpou. Bydlel v Trutnově.[5] Přispíval do listu Reichenberger Zeitung.[2]

Zastával i funkci starosty Trutnova. O svém působení na starostenském postu a také o zkušenostech z prusko-rakouské války napsal později vzpomínkovou knihu, nazvanou Trautenau 1866 Erinnerungen, Erlebnisse und Schriftstucke aus dem Kriegsjahr in und bei Trautenau.[6][7] Během války roku 1866 se osobně podílel na ošetřování zraněných, coby člen rakouské organizace Červeného kříže. Císař František Josef mu za to udělil zlatý záslužný kříž s korunou.[2][3]

V 60. letech 19. století zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen v kurii venkovských obcí (obvod Trutnov – Hostinné – Maršov – Žacléř) na Český zemský sněm.[8] Mandát ve sněmu obhájil za týž obvod i v krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867.[9] Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm roku 1867 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[10] Podle některých zdrojů zasedal v Říšské radě až do roku 1873,[2] v rejstříku funkčního období Říšské rady 1870–1871[11] ani 1871–1873[12] ovšem jeho jméno uvedeno není.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bernard Pauer
• Nekrolog v deníku Bohemia
• Životopis v Reichsraths-Almanach für die Session 1867