Bergenie

Rod pochází z horských oblastí severní Asie kde roste od Himálaje až po Korejský poloostrov. Vyskytuje se v nadmořské výšce do 2000 m, nejčastěji na vlhkých místech v listnatých nebo jehličnatých lesích kde vytváří souvislé kolonie o rozloze několika stovek metrů čtverečních.

Některé druhy byly postupně dováženy do Evropy, bergenie tučnolistá již v roce 1760. Bergenie se staly oblíbenými rostlinami okrasných zahrad a protože jejich množení nebylo složité, byly rychle šířeny. Rostliny se následně samovolně dostaly do volné přírody a na mnoha místech zdomácněly, například v Severní Americe.[1][2]

Bergenie jsou sympodiálně rostoucí vytrvalé byliny s tlustými, plazivými, šupinatými oddenky se širokými, masitými a na omak voskovými listy které jsou obvykle stálezelené. Listy s krátkými širokými řapíky vyrůstají v robustních listových růžicích a jejich ploché silné čepele mají okraje celistvé nebo zoubkované. Přes zimní období se původně zelené či načervenalé listy zbarvují do bronzová.

Z oddenků vyrůstají i květné lodyhy, vysoké 30 až 50 cm, které jsou ve spodní části jednoduché a větví se až v květenství. Nesou květy sdružené v kompaktních latovitých květenstvích jež se v průběhu kvetení rozvolňují. Květy mají pět vzpřímených kališních i pět korunních lístků, deset tyčinek uspořádaných ve dvou kruzích a ze dvou plodolistů složený horní semeník který má dvě čnělky. Kvést počínají v pozdním jaře a končí počátkem podzimu. Plody jsou dvoupouzdré tobolky obsahující drobná, podlouhlá, tmavě hnědá semena.[1][3][4]

Rostou sice ve většině půd, ale nejvíce jim prospívá vlhká a na humus bohatá zemina a umístění na slunci. Z původních druhů jsou jednak vyselektovány mnohé variety a dále jsou záměrným křížením vyšlechtěny mnohé kultivary odlišné od původních druhů.

Tyto rostliny se používají hlavně jako půdopokryvné nebo obrubové rostliny které jsou nenáročné na pěstování a hezky vypadají. Používají se také jako řezané květiny, lodyhy se řežou v době kdy jsou všechna poupata vybarvená a počínají se otvírat prvé květy, ve váze vydrží za vhodných podmínek i týden. Ve vazačství jsou dále žádané i nepoškozené listy které vydrží čerstvé i tři týdny.

V místech původu je bergenie používaná hlavně k léčebným účelům. Lihový extrakt z oddenku má silný protizánětlivý, protialergický a močopudný účinek, v tradiční medicíně slouží k uvolňování kamenů v ledvinách nebo v močovém měchýři. Ze sušených listů se vaří čaje posilující obranyschopnost organismu proti mnoha nemocem.[1][2][5]

• bergenie himálajská (Bergenia pacumbis)
• bergenie purpurová (Bergenia purpurascens)
• bergenie Schmidtova (Bergenia × schmidtii)
• bergenie srdčitolistá (Bergenia cordifolia)
• bergenie tučnolistá (Bergenia crassifolia)
• bergenie východní (Bergenia pacifica)[6]

• 
  Bergenie purpurová
• 
  Bergenie 'Ballawley'
• 
  Bergenie 'Oeschberg'
• 
  Bergenie 'Silberlicht'

• Obrázky, zvuky či videa k tématu bergenie na Wikimedia Commons
• Taxon Bergenia ve Wikidruzích