Berežská župa
Berežská župa (latinsky comitatus Beregiensis; maďarsky Bereg vármegye; německy Komitat Berg/Berger Gespanschaft) je název historického komitátu, stolice a župy Uherského království. Dnes je území Berežské župy rozděleno mezi Maďarsko a Ukrajinu.


Geografie
Berežská župa sestávala ze dvou poměrně odlišných regionů. Jižní část, kterou ohraničovala řeka Tisa, je rovinatá a osídlená převážně Maďary, zatímco severní polovinu tvoří údolí řeky Latorice a jejích přítoků pramenících na jižním úbočí Karpat, kde žili a žijí převážně Rusíni. Zhruba uprostřed leží město Mukačevo (maď. Munkács), dnes největší v regionu, nicméně tradičním centrem župy bylo město Berehovo (maď. Beregszász), ležící poněkud jižněji. Dalšími většími sídly byla městečka Svaljava a Iršava. Župa sousedila (po směru hodinových ručiček) s rakouskou Haličí a župami Maramureš, Ugocsa, Szatmár, Szabolcs, Uh.
Historie
.svg.png.webp)
Župa byla jednou z nejstarších v Uhrách. Po první světové válce byla její většina přiřčena meziválečné ČSR jakožto součást Podkarpatské Rusi), což bylo potvrzeno Trianonskou smlouvou (1920). Ta se po intermezzu maďarské okupace (1939–1944) později stala součástí SSSR a následně Ukrajiny.
V současnosti leží většina území někdejší župy v ukrajinské Zakarpatské oblasti; jen malá část na pobřeží Tisy (okolí obce Tarpa) náleží současné maďarské župě Szabolcs-Szatmár-Bereg. Na jihu ukrajinské části však žije početná maďarská národnostní menšina, která si nadále udržuje svůj jazyk.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Berežská župa na Wikimedia Commons