Benjamin Lazar

Divadlo si ho zcela podmanilo již při studiu na lyceu Montaigne v Paříži. Jeho profesorka francouzštiny Isabelle Grellet, zorganizovala ve škole divadelní dílny a pozvala známého britského režiséra Petera Brooka, aby tam uspořádal se žáky seminář o divadle. Nejvíce ho ale ovlivnil divadelní režisér a později i filmař Eugène Green, ve svém ateliéru barokního divadla s ukázkami z dobových představení. Benjamin Lazar u něho později studoval deklamaci a barokní gestiku. Barokní divadlo, mu podle jeho vlastních slov, natrvalo „přešlo do krve“. Studia herectví dokončil ve škole École Claude-Mathieu a zároveň cvičil hru na housle a zpěv. V roce 2004 založil divadlo Théâtre de l'incrédule (Divadlo nevěřícího). Je spolupracujícím umělcem Théâtre de Cornouaille (Cornwallského divadla) v Quimperu v Bretani.

V roce 2004 ztvárnil jednu z vedlejších postav ve filmu režiséra Eugèna Greena Le Pont des Arts (Most umění). Název filmu je odvozen od pařížského mostu Pont des Arts, který je ve závěru filmu místem „setkání“ hlavních postav.

V roce 2005 mu odborník na barokní operu a divadlo, dirigent Marc Minkowski doporučil tři své spoluracovníky z předchozích inscenací barokních oper, scénografku Adeline Caronovou, kostýmního výtvarníka Alaina Blanchota a hlavně mistra jevištní techniky a osvětlovače Christophe Nailleta. Spolu s nimi a ostatními členy štábu režíroval Benjamin Lazar inscenaci komické opery – baletu Le Bourgeois gentilhomme (Měšťák šlechticem) autorů Molièra a Jean-Baptiste Lullyho v původní verzi z roku 1670. V inscenaci si zahrál i dvojroli sluhy a učitele filozofie. Pro hudební doprovod byl vybrán orchestr Le Poème Harmonique s dirigentem Vincentem Dumestrem a sólistkou Claire Lefilliâtre. Průběh přípravy inscenace byl zachycen v dokumentárním filmu na DVD Les enfants de Molière et de Lully (Děti Moliéra a Lullyho).[1] S těmito spolupracovníky pak realizoval i svá další díla Il Sant'Alessio (Svatý Alexius)[2] v roce 2007 a Cadmus et Hermione (Kadmos a Harmonia)[3] v roce 2008. Ve stejném roce vystoupil také v roli Hermiony (Harmonie) v parodii na toto dílo nazvané Pierot Cadmus režiséra Nicolase Viala.

Po premiérových představeních režiséra Benjamina Lazara následuje většinou turné po francouzských a dalších evropských městech (Caen, Nancy, Lucemburk aj.) i účast na zahraničních festivalech staré hudby (Oude Muziek Utrecht a další).

V roce 2009 uvedl tragédii Pyrame et Thisbé (Pýramus a Thisbé) autora Théophila de Viau, ve které si zahrál a zazpíval roli Pýrama.[4]

Ve všech inscenacích Benjamina Lazara hraje velkou roli osvětlení, při kterém vychází často z dobových představení, kdy byla scéna osvětlena řadami svíček, umístěných na rampě jeviště. Herci na jevišti jsou osvětlováni zespodu, což spolu s líčením a kostýmy dotváří výsledný umělecký dojem.

29. dubna 2010 režisér představil živě na webových stránkách Théâtre de Cornouaille v pořadu d' Au Web ce soir (Dnes večer na webu) hru Ursula 1.1.