Bela Crkva
Bela Crkva (srbsky: Bela Crkva či Бела Црква, česky: Bílý kostel, rumunsky: Biserica Albă, německy: Weißkirchen, maďarsky: Fehértemplom) je název města a opštiny v Jihobanátském okruhu v srbské autonomní oblasti Vojvodina. Název města v srbštině znamená bílý kostel. Město Bela Crkva má 10 638 obyvatel, počet obyvatel opštiny je 20 275 obyvatel. Město je sídlem České národní rady v Srbsku.
| Bela Crkva | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°53′51″ s. š., 21°25′2″ v. d. |
| Stát |  Srbsko |
| autonomní oblast | Vojvodina |
| okruh | Jihobanátský okruh |
  Bela Crkva Bela Crkva, Srbsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 10 638 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sídla na území opštiny
Opštinu Bela Crkva tvoří jak samotné město Bela Crkva, tak následujících 13 vesnic:
- Banatska Palanka
- Banatska Subotica
- Vračev Gaj
- Grebenac
- Dobričevo
- Dupljaja
- Jasenovo
- Kajtasovo
- Kaluđerovo
- Kruščica
- Kusić
- Crvena Crkva
- Češko Selo
Etnické složení
Etnické složení opštiny Bela Crkva v roce 2002 bylo následující:
Sídla se srbskou většinou jsou: Bela Crkva, Banatska Palanka, Banatska Subotica, Vračev Gaj, Dupljaja, Jasenovo, Kajtasovo, Kaluđerovo, Kruščica, Kusić a Crvena Crkva. Vesnice s většinou rumunského obyvatelstva se jmenuje Grebenac, maďarskou většinu má pak ves Dobričevo. Zajímavostí je, že na území správní jednotky nalezneme rovněž jednu ves s českou většinou, a to Češko Selo (toponymum znamená doslova „česká ves“).
Historie
V době druhé světové války uteklo z Bele Crkve několik desítek až stovek místních obyvatel německé národnosti před postupující Rudou armádou. Uprchlíci se ve větším počtu dostali dočasně i do jižních Čech, kde byli provizorně ubytováváni na Českobudějovicku (Nové Hodějovice, Rožnov) například ve školách. Vžilo se pro ně (jakožto i pro další německé uprchlíky z východu) označení národní hosté. [1] Z celkového výčtu osob v záznamech uložených v českobudějovickém archivu vyplývá, že většinu tvořily ženy v domácnosti (Hausfrau) a děti.
Tito vysídlenci v jižních Čechách dostávali od nacistické správy kromě stravy i kapesné a navíc příděly marmelády a bonbónů. Záznamy jsou datovány závěrem roku 1944.
Významní rodáci
- Rudolf Nováček (1860-1929) - český vojenský kapelník, hudební skladatel, houslista a učitel.
Rozhlasová stanice
V okolí města vysílá lokální rozhlasová stanice Radio Bela Crkva, kromě hlavního programu vysílá také pořady pro českou, romskou, maďarskou a rumunskou menšinu.
Odkazy
Literatura
- „Národní hosté": jmenný seznam osob se nachází v SOkA České Budějovice, fond Okresní úřad České Budějovice, fasc. 564, inv. č. 991 „Uprchlíci“.
- REITINGER, Tomáš. STRÝČICKÝ JAZYKOVÝ OSTROV. ŽIVOT OBYVATEL V LETECH 1938-1946 POHLEDEM HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH DĚJIN. , 2019 [cit. 2019-08-16]. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Jiří Dvořák, Ph.D.. s. 43. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bela Crkva na Wikimedia Commons
