Bedřich Kostelka

Narodil se jako jedno z deseti dětí silně věřícího vyškovského úředníka. Jeho bratrancem byl i pozdější místopředseda ČSL a ministr pošt František Hála. Po maturitě nastoupil na východní frontu 1. světové války (1917–1918), poté nastoupil jako úředník berní správy ve Vyškově. Od té doby byl velmi činný v Orlu.[4] 27. července 1920 byl zvolen náčelníkem Orla ve Vyškově. Ve funkci setrval až do zákazu této katolické tělovýchovné organizace za Protektorátu. Na tento post se vrátil po roce 1945.[5]

Za německé okupace se aktivně zapojil do odboje. Působil v organizaci Obrana národa a v roce 1942 byl zatčen gestapem a šest týdnů vězněn v Brně. Znovu zatčen v roce 1944 a odsouzen k sedmi letům vězení za vlastizradu. V Bayreuthu osvobozen americkou armádou a již v dubnu 1945 nastoupil jako vedoucí úředník finanční správy v Chebu. Po návratu domů získal post předsedy místní organizace ČSL ve Vyškově.[3]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za lidovce. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[6]

Po volbách v roce 1946 se stal předsedou Okresního národního výboru ve Vyškově. Po únorovém převratu roku 1948 byl rozhodnutím Akčního výboru Národní fronty z funkce odvolán. Byl pak novým režimem zatčen a spolu se svým synem Miroslavem vězněn.[5] Odsouzen byl k 25 letům vězení za své styky s předúnorovými poslanci ze skupiny Modrý štít a krytí Bohdana Chudoby před jeho emigrací na Západ. V roce 1949 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena i jeho manželka Ludmila na 12 let do vězení a zabaven jim byl rodinný majetek. Vězněn byl postupně v Plzni (na Borech), Valdicích, Ostrově u Karlových Varů, Mírově a Leopoldově. V květnu 1960 byl spolu se synem amnestován, ale po celá 60. léta byl pod dohledem Státní bezpečnosti.[3]

V roce 2001 mu byla udělena in memoriem Cenu starosty Města Vyškova za přispění k rozkvětu města.[7]