Bedřich Hoppe

Po absolvování gymnázia v Mostě a Jihlavě vystudoval právnickou fakultu Vídeňské univerzity a po roce 1859 se věnoval advokacii ve Vídni, Brně a Telči. Po návratu do Brna se zapojil do veřejné činnosti ve snaze posílit národní uvědomění česky hovořícího obyvatelstva. Především organizoval zakládání škol s českým vyučovacím jazykem (nejprve matiční trojtřídní obecná škola na Josefově, pak obecní škola na Křenové a nakonec národní škola na Starém Brně). Vedle toho působil jako poslanec Moravského zemského sněmu, předseda správní rady moravské akciové knihtiskárny, místopředseda Besedního domu a čtenářského spolku apod. Brněnští Češi i Němci jej uznávali pro jeho slušnost, odhodlanost i vybrané chování.

V zemských volbách v září 1871 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Boskovice, Konice, Tišnov. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v prosinci 1871. 28. listopadu 1872 byl zbaven mandátu. Opětovně byl ovšem zvolen v doplňovacích volbách v listopadu 1873, nyní ale za kurii venkovských obcí, obvod Nové Město, Bystřice n. P., Žďár nad Sázavou.[3] Uváděl se tehdy jako staročech.[4] V tomto volebním obvodu uspěl i v řádných zemských volbách roku 1878. Poslancem byl až do své smrti roku 1884.[3]

Zemřel během ozdravného pobytu v italském San Remu a byl tam i pohřben. Zásluhami o znovuzrození českého národa na Moravě v době, kdy v Brně dominovala německá kultura, si získal vděk svých současníků.[5][6] Jeho následovníkem v brněnské národní politice se stal Wolfgang Kusý.[7]