Bedřich Fritta

Bedřich Fritta, původním jménem Fritz Taussig (19. září 1906, Višňová – 8. listopadu 1944, Osvětim) byl český grafik a karikaturista židovského původu, oběť nacismu.

Bedřich Fritta
Narození	19. září 1906 Višňová
Úmrtí	8. listopadu 1944 (ve věku 38 let) Koncentrační tábor Osvětim
Bydliště	Praha I
Povolání	grafický designér, karikaturista, kreslíř, ilustrátor, malíř a grafik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v rodině přednosty železniční stanice v Raspenavě. Po otcově smrti v roce 1928 odešel i s matkou do Prahy. Dva roky žil v Paříži, kde se chtěl prosadit jako novinový karikaturista, ale nakonec se vrátil znovu do Prahy, kde žil ve Veverkově ulici a živil se jako technický kreslíř v ateliéru architekta Emila Weisze a malíř reklam v reklamní agentuře Ladislava Radoměrského.[1] V první polovině 30. let se proslavil politickými karikaturami v humoristickém časopise Simplicus (což byla exilová verze německého časopisu Simplicissimus, kterou v Praze ve 30. letech založili jeho redaktoři, kteří z Německa odešli po uchopení moci nacisty, a poté, co nacisté uzavřeli se zbytkem redakce dohodu, že je nebude zesměšňovat). Publikoval zde více než padesát karikatur a po přejmenování časopisu na Simpl ho i krátce vedl. Ve druhé polovině 30. let znovu navštívil Paříž a také Podkarpatskou Rus, odkud přivezl řadu kreseb zachycujících atmosféru této nejchudší části meziválečného Československa. Po okupaci českých zemí Němci byl kvůli židovskému původu internován v Terezíně.[2] Zde pracoval na technických výkresech pro správu tábora, ale po večerech též tajně kreslil karikatury a inspiroval k tomu i další umělce (Ottu Ungara, Lea Haase, Ferdinanda Blocha). V červenci 1944 jejich díla objevili nacisté. Byli obviněni ze „šíření teroristické propagandy“. Friita byl nejprve s celou rodinou (včetně dvouletého syna) přesunut do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti a 26. října 1944, po třech měsících tvrdého žalářování, byl spolu s Leem Haasem deportován do tábora smrti v Osvětimi, kde brzy po příjezdu zemřel.[3]