Batagajka

Batagajka je jeden kilometr dlouhá a téměř sto metrů hluboká sníženina, která vznikla propadáním povrchu v důsledku tání permafrostu. Útvar je často označován jako kráter, nemá však pravidelný kruhový tvar. Nachází se 10 km jihovýchodně od města Batagaj v ruské republice Sacha (Jakutsko).

Batagajka
Batagajka na satelitním snímku NASA

Délka0,8 km
Rozloha0,81 km²
Střední výška290 m n. m.
Poznámkapropadání permafrostu

Nadřazená jednotkaVerchojanské pohoří

SvětadílAsie
StátRusko Rusko
Batagajka
Horninyprachovec, mastek
PovodíJana
Souřadnice67°34′48″ s. š., 134°46′17″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik

Takzvaný kráter se začal tvořit v roce 1960 poté, co byl v oblasti vykácen les. Tím byl přímému slunečnímu záření vystaven permafrost a trvale zmrzlá půda se začala rozmrazovat. Povrch se od té doby propadá a dochází k odkrývání vrstev půdy starých až 200 000 let. Proces propadání urychlily záplavy v roce 2008, kdy se velikost trhliny dvojnásobně zvětšila. Od té doby půda poklesne každý rok asi o 15 metrů.[1]

Klimatologický výzkum

Odkrytí podzemních vrstev v propadlině umožnilo výzkum klimatických změn v oblasti. Odkryté vrstvy půdy dosahují stáří až 200 000 let. Díky permafrostu se také výborně uchoval organický materiál. Z odebraných vzorků tak lze například zjistit, jaký druh lesů a rostlin v této oblasti dříve rostl i jaký druh půdy tady převládal. Byly tu také nalezeny kosterní pozůstatky bizona, mamutů, koní, losů a sobů.[2]

Pověsti

Kráter budí v místních lidech strach. Jakutci Batagajku považují za bránu do podsvětí. Vedou je k tomu dunivé zvuky, které z propasti vycházejí. Pravděpodobně jsou to však jen údery hroutící se půdy.

Odkazy

Reference

  1. Vchod do Země. Kráter na Sibiři se neustále zvětšuje a straší obyvatele. EuroZprávy.cz [online]. 2. března 2017. Dostupné online.
  2. BAUER, Lukáš. Sibiřský kráter Batagajka neustále roste. Odhaluje pozůstatky zvířat i celých lesů. Deník+ [online]. 2018-02-25 [cit. 2018-02-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.