Baptismus

Baptisté jsou křesťané vyznávající víru v Ježíše Krista. Hlásí se k radikálnímu křídlu protestantské reformace.[1] S ostatními protestantskými denominacemi sdílí základní články víry, liší se však svým důrazem na osobní a vědomě vyznanou víru ve křtu (nekřtí nemluvňata) a pojetím církevního sdružování.[2]

Síť víry
ZkratkaSV
Oficiální websitviry.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Společenství baptistických sborů
ZkratkaSBS
Oficiální webbaptistickesbory.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bratrská jednota baptistů
ZkratkaBJB
Oficiální webwww.bjb.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mají kongregační strukturu – každý místní sbor je samostatný a každý člen sboru se demokraticky podílí na jeho vedení. Jednotlivé sbory jsou většinou sdruženy do národních jednot, do kontinentálních seskupení (např.: Evropská baptistická federace) a Světového svazu baptistů. Název baptisté má svůj původ v řeckém slově baptisein (βαπτίζειν), což znamená “ponoření” neboli křest.

Dějiny
John Smyth

Počátky baptistického hnutí

Bezprostřední kořeny baptistů se nacházejí mezi anglickými separatisty vzešlými z širokého proudu puritanismu, jakožto důsledku anglické reformace. První baptisté se zrodili roku 1609 v holandském Amsterdamu, kam se z Anglie uchýlil John Smyth, který se tři roky předtím rozešel s anglikánskou církví. Skupina separatistů kolem něj původně uprchla do Holandska kvůli pronásledování ze strany státní (anglikánské) církve. John Smyth a jeho spolupracovník Thomas Helwys[3] se v exilu oddělili od jiných souvěrců (separatistů) a vytvořili roku 1609 první baptistický sbor. Skupina už v Holandsku usilovala o náboženskou svobodu a byla ovlivněna reformačním hnutím, zvlášť mennonity, potomky staršího anabaptistického hnutí. První baptistický sbor na anglické půdě, kam se Thomas Helwys z Holandska navrátil, vznikl v roce 1611 v Londýně.[4]

Rozmach hnutí v Evropě
Johann Gerhard Oncken

Sbory baptistů v Evropě (mimo Velkou Británii) byly založeny převážně v 19. století vlivem německého misionáře a průkopníka baptismu Johanna Gerharda Onckena. Za vzdálených dozvuků působení novokřtěnců, především však hnáni vlnou pietismu 19. století, baptisté zakládali nové sbory nejprve v Německu a odtud v celé Evropě. Dnes jsou baptistické denominace v téměř každé evropské zemi.[5]

Počátky baptistů na českém území

Na českém území začaly vznikat baptistické sbory před více než sto lety díky německým misionářům. Misijní práce tehdy začala především mezi německy mluvícím obyvatelstvem a Čechy žijícími na území Polska. Toto období je spjato s misionáři jako byli Gottfried Alf, August Meereis[6] či Magnus Knappe. Snad úplně první čeští baptisté se objevili v roce 1872 v polském Zelově.[7] První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885.[8] U jeho zrodu stál August Meereis a Jindřich Novotný, který se stal jeho prvním kazatelem.

Bratrská Jednota Chelčického (baptistů)

V prvním roce vzniku Československa jako samostatného státu bylo ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického. Při svém založení měla tato jednota 9 sborů se 1300 členy. Chelčického jméno v jejím názvu mělo pro baptistické sbory zásadní význam. Vytvořil se tak myšlenkový most mezi baptisty a českým předchůdcem reformace, který dříve než sami baptisté kázal myšlenky, na než kladli baptisté velký důraz. Jednou z těchto myšlenek byla radikální odluka církve a státu a požadavek svobodného školství.[7]

Bratrská jednota baptistů v Československu

Název denominace byl počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů (BJB). Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice.

Bratrská jednota baptistů v České republice (1994–2019)

Bratrská jednota baptistů zahrnovala do roku 2019, kdy došlo vlivem dlouhodobého pnutí k jejímu rozkolu, téměř všechny baptistické sbory na území České republiky. V roce 2019 se rozdělila na dvě státem uznané denominace, Bratrskou jednotu baptistů (BJB) a Společenství baptistických sborů (SBS), a jedno doposud (2021) neregistrované uskupení s názvem Evangelikální baptisté.[9] Od roku 2016 rovněž působí na území České republiky neformální společenství sborů Síť víry,[10] které zahrnuje sbory sdružené jak v BJB tak SBS a dále baptistické sbory, které BJB kvůli svému odklonu od baptistického směrem ke konzervativně evangelikálnímu pojetí křesťanství nepřijala.

Současnost
Baptistický sbor v Jablonci nad Nisou

Na území České republiky působí v současné době několik formálních i neformálních baptistických uskupení:

Společenství baptistických sborů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 3/2002 Sb. Sbory sdružené ve Společenství baptistických sborů mohou být součástí vícero baptistických uskupení. Členství je otevřené podobně jako je tomu v případě jiných baptistických svazů ve světě.
Bratrská jednota baptistů
Církev a náboženská společnost registrovaná podle zákona č. 308/1991 Sb. Členství v Bratrské jednotě baptistů je od jejího rozdělení v roce 2019 výlučného charakteru.
Síť víry
Neformální baptistické uskupení zahrnující některé sbory obou výše zmíněných denominací a baptistické sbory v žádné z nich (registrované dle spolkového zákona).
Evangelikální baptisté
Neregistrované společenství sborů, které se v letech 2018–2019 o své vůli rozhodly odejít z Bratrské jednoty baptistů.

Baptisté dnes mají v České republice asi dva a půl tisíce členů ve 45 sborech.

Nauka a seznam sborů

Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý sbor je místní církví v biblickém slova smyslu. Každý sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech či jiném nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružují do národních a mezinárodních svazů.

Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu – vyznávají, že před Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám za sebe. Vzhledem k tomu, že odmítají jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadují také důslednou odluku církve od státu.[11] Věří, že spojení církve a státní moci bylo v dějinách církve vždy ke škodě.[7]

Nejvyšší autoritou pro víru a život je Ježíš Kristus.[11]

Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí – každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti – evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě díky oběti Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem vyjádřit, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.


Známí baptisté ve světě
Martin Luther King

Kazatelé, teologové a misionáři
  • Tony Campolo (* 1935), americký sociolog, poradce prezidenta Billa Clintona
  • William Carey (1761–1834), misionář známý jako “otec moderní misie”
  • Steve Chalke (* 1955), britský kazatel, zakladatel Oasis Trust, aktivista a spisovatel
  • William R. Estep (1920–2000), americký historik
  • Andrew Fuller (1754–1815), anglický kazatel a teolog, podporovatel křesťanské misie
  • Billy Graham (1918–2018), americký evangelista, poradce řady prezidentů, podle Galupova ústavu 7 nejobdivovanější postavou 20. století
  • Stanley Grenz (1950–2005), americký teolog
  • Adoniram Judson (1788–1850), americký misionář v Barmě
  • Martin Luther King, Jr. (1929–1968), kazatel, obhájce lidských práv černých američanů, držitel Nobelovy ceny míru
  • Johann Gerhard Oncken (1800–1884), německý kazatel, průkopník baptismu na evropském kontinentě
  • Walter Rauschenbusch (1861–1918), americký kazatel a teolog, ovlivnil Martina Luthera Kinga
  • John Smyth (1570–1612), kazatel prvního baptistického sboru vůbec
  • Charles H. Spurgeon (1834–1892), londýnský kazatel známý jako „kníže kazatelů“
  • Glen Stassen (1936–2014), americký eticista a teolog
  • Andrea Strübindová (* 1963), německá teoložka a profesorka církevních dějin
  • Rick Warren (* 1954), pastor megasboru v Kalifornii, Time ho v roce 2005 jmenoval v seznamu 100 nejvlivnějších osobností světa
  • Roger Williams (1603–1684), teolog a zakladatel státu Rhode Island
Jimmy Carter

Politici

Spisovatelé, umělci a jiní

Statistika

Po celém světě je přibližně 100 milionů baptistů.[12] V roce 2019 zahrnoval Světový svaz baptistů 47 milionů členů ve 241 členských denominacích.[13] Ne všichni baptisté patří do Světového svazu, v roce 2004 kvůli teologickým neshodám z něj vystoupila největší baptistická denominace ve Spojených státech se 16 miliony členy. Velké svazy baptistů jsou také v Asii, Africe a Jižní Americe, například v Indii (2.4 milionů členů), Nigérii (7 milionů) nebo Brazílii (1.2 milionů).[13] Spolu s dětmi (baptisté křtí až na základě osobního vyznání víry) jsou baptisté společenstvím, které tvoří až přes 110 milionů lidí.[14] Největším rozvojem prošli baptisté utíkající z Evropy za náboženskou svobodou do USA. Dnes jsou ve Spojených státech po katolících největší křesťanskou komunitou. Silné zastoupení mají zvlášť v jihovýchodních státech USA.

Odkazy

Reference
  1. NOVOTNÝ, Josef (Józa). Kdo jsou baptisté. Královské vinohrady: nákl. Nedělní besídky, 1922. Dostupné: sitviry.cz.
  2. Baptist | History, Beliefs, Denominations, & Facts. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ŠVEC, Stanislav. Tomáš Helwys – Mučedník svobody. Kostnické jiskry [online]. 1962 [cit. 11.8.2020]. Dostupné: sitviry.cz.
  4. KRÁLÍČEK, Václav. Vznik a zásady baptistů. sitviry.cz [online]. 1928 [cit. 13.5.2020]. Dostupné: sitviry.cz.
  5. RANDALL, Ian. Communities of Conviction: Baptist Beginnings in Europe. Schwarzenfeld: Neufeld Verlag, 2009. ISBN 978-3-937896-78-6. (anglicky)
  6. KŘIVÁNEK, Štěpán. August Meereis. Baptistická encyklopedie [online]. 10.8.2020 [cit. 20.8.2020]. Dostupné online.
  7. VYCHOPEŇ, Pavel; KUCOVÁ, Lydie; GONDÁŠ, Jáchym. Baptistické zásady, jejich kořeny a okolnosti vzniku. Praha: Bratrská jednota baptistů, 2010. 77 s.
  8. Historie sborů BJB v ČSR. Praha: VV BJB ČR, 1994
  9. Evangelikální baptisté. evangelikalnibaptiste.cz [online]. [cit. 24.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  10. Síť víry – sdružení baptistů. sitviry.cz [online]. [cit. 11.8.2020]. Dostupné online.
  11. Zásady a stanoviska baptistů. Společenství baptistických sborů [online]. [cit. 20.8.2020]. Dostupné online.
  12. MELTON, J. Gordon; BAUMANN, Martin. Religions of the World: A Comprehensive Encyclopedia of Beliefs and Practices [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online.
  13. Světový svaz baptistů - statistika. www.baptistworld.org [online]. [cit. 20.8.2020]. Dostupné online.
  14. JOHNSON, Robert E. A Global Introduction to Baptist Churches [online]. Cambridge: CUP, 2010 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.