Společenství baptistických sborů

Baptisté vzešli z anglické reformace 16. století. První baptistický sbor byl založen roku 1609 v Amsterdamu skupinou anglických separatistů shromážděných okolo Johna Smythe a Thomase Helwyse. Na českém území vznikl první baptistický sbor v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885, v jehož čele stál Jindřich Novotný. V následujících letech vznikaly další sbory na Moravě i na Slovensku. Po vzniku československé republiky se v roce 1919 ustavily ve svaz s názvem Bratrská jednota Chelčického. S nástupem komunistického režimu byl název změněn na Bratrská jednota baptistů. Po rozpadu Československa se svaz v roce 1994 rozdělil na dvě denominace působící v obou republikách samostatně. Bratrská jednota baptistů v České republice se dále v roce svého stého výročí rozdělila na dvě samostatné denominace, jednu s povahou církve (Bratrskou jednotu baptistů) a druhou se zachováním původní povahy svazu (Společenství baptistických sborů).

Duchovním základem baptistů sdružených ve Společenství baptistických sborů je přesvědčení, že Ježíš Kristus je jedinou a absolutní autoritou ve všech věcech víry a života na základě Písma a každý sbor má svobodu vykládat a uplatňovat Jeho zákony. Víra má osobní rozměr; je vyjádřena ve vyznavačském křtu. Osobní přijetí daru víry vede k radikálnímu učednictví podle vzoru Ježíše Krista. Typickým rysem baptistické tradice je svoboda svědomí, která se uplatňuje v duchovní svobodě mezi sbory i jednotlivci. Sbory mají kongregační charakter, spravují se samostatně bez centrálního řízení. Dávají důraz na odluku církve a státu, která vychází z přesvědčení o svrchované vládě Ježíše Krista nad církví. Poslání každého křesťana dle baptistického pojetí tkví ve svědectví o Kristově vládě, které má misijní a diakonický rozměr.[1]

Společenství baptistických sborů se spravuje kongregačně. Není definováno jako církev, ale je svazem místních církví. Za církev je považováno každé místní společenství věřících, každý jednotlivý sbor.[2]

Osobnosti, jejichž teologické myšlení formovalo Společenství baptistických sborů:

• Jindřich Novotný (1846–1912) – průkopník baptistické duchovní tradice v českých zemích[3]
• Václav Králíček (1866–1929) – kazatel a šiřitel baptistických myšlenek osvětovou a literární činností
• František Kolátor (1877–1962) – redaktor baptistických publikací, novinář a překladatel z anglického jazyka[4]
• Józa Novotný (1886–1966) – autor řady baptistických spisů[5]
• Jindřich Procházka (1890–1961) – přední český baptistický myslitel a kazatel
• Petr Macek (teolog) 1943* – přední současný český baptistický myslitel a teolog