Bagel

Těsto se nejdříve na krátkou dobu vloží do vroucí vody a teprve poté se peče. Výsledkem je bagel s hutnou, dobře žvýkatelnou střídou a s hnědavou a často křupavou kůrkou.

Bagely bývají často ozdobeny semínky zapečenými do kůrky. Tradičně to bývají maková či sezamová semínka. Někdy tuto úlohu přebírají zrnka soli.

Bagely se staly oblíbeným chlebovým produktem ve Spojených státech, v Kanadě a ve Velké Británii, zejména v městech, kde je značný počet židovského obyvatelstva. Tak jako jiné pekařské výrobky lze v těchto zemích bagely zakoupit v řadě velkých supermarketů čerstvé či zmražené a na výběr často bývá celý sortiment chutí.

Základní prstencovitý tvar bagelu (tvar torusu) je stovky let starý. Umožňuje rovnoměrné propečení těsta a měl i další praktické výhody: otvorem uprostřed bagelu se dal protáhnout provázek, což usnadňovalo jejich přepravu ve větším množství a vystavování ve výkladních skříních prodejců.

První zmínky o bagelu pocházejí z roku 1620 od židovské komunity v polském Krakově.

V roce 1910 vznikl v New Yorku spolek Bagel Bakers Local 338, jehož členové byli proslavení svým tradičním bagelem. K nám doputoval až v 90. letech 20. století, ale nikdy se nedočkal takové popularity, jako v USA, Kanadě nebo ve Velké Británii. V současnosti jsou proslulé výrobou bajglů: Nový York a Montreal; v New Yorku jsou bagely tak populární, že nehody při jejich krájení jsou hlavní příčina návštěv na zdravotnické pohotovosti v neděli ráno.[1].