Babka (houba)

• rod Xerocomellus (druhy z okruhu hřibu žlutomasého)[3]
  • hřib červený (Xerocomellus rubellus)
  • hřib Engelův (Xerocomellus engelii)
  • hřib Markův (Xerocomellus marekii)
  • hřib meruňkový (Xerocomellus armeniacus)
    • hřib meruňkový žlutavý (Xerocomellus armeniacus var. luteolus)
  • hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus)
  • hřib sametový (Xerocomellus pruinatus)
  • hřib uťatovýtrusý (Xerocomellus porosporus)
  • hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron)

Mykolog Jiří Baier v pořadu Zaostřeno na občana Českého rozhlasu 6 dne 13. října 2011 poukázal na rizika spojená s konzumací babek v důsledku přítomnosti nižší houby (plísně) nedohubu zlatovýtrusého, který se na jejich plodnicích vyskytuje.[5] Přítomnost nedohubu pomocí stěrů identifikoval na všech testovaných plodnicích bez ohledu na stáří. Ačkoli jsou samotné babky jedlé, vytváří nedohub mykotoxiny, které se v houbě hromadí: „Aby ten nedohub zachvátil celou plodnici babky, tak ji kolonizuje a nakonec je plodnice jedovatá. On je na všech, u malinkých je nákaza na povrchu, ale není ještě průnik do těla houby. Když tu malou vezmete a nakrájíte s ostatními houbami, tak se nedohub rozšíří i na ostatní houby … Je jich tam [toxinů] několik, končí to rakovinou slinivky a zažívacích cest.“[5] Baier podal tuto informaci s určitou porcí nadsázky[6], kterou umocnil konstatováním, že mykologická společnost tuto skutečnost tají, aby dala vydělat krematoriu.[5]

Téměř o rok později, 29. června 2012, publikoval několik upravených vět z výše uvedeného pořadu bulvární deník Aha v článku s názvem: „Houbaři, pozor na babky. Hrozí z nich rakovina“ a následně i bulvární deník Blesk. Upravená konstatování, ze kterých již nebyla patrná původní nadsázka, vyvolala vlnu nevole mezi některými mykology a reakci České mykologické společnosti.[6] Ta připomněla, že jde o osobní stanovisko Jiřího Baiera, nikoli samotné společnosti. Dále uvedla, že forma nadsázky je v rozporu s názorem a způsobem prezentace společnosti.[6] K samotným zdravotním důsledkům konzumace babek a přítomnosti mykotoxinů v nedohubu se však nevyjádřila.

K tomu se však vyjádřil mykolog Jan Borovička, který některá Baierova tvrzení jako taková zpochybňuje v pořadu Zaostřeno na občana ČRo 6 dne 12. července 2012. Borovička přesto doporučil:[4]

• nekonzumovat plesnivé i naplesnivělé plodnice (zvýšené riziko sekundární otravy)
• nepoužívat babky k sušení (případně sušit rychle)

K tématu se dále vyjádřil profesor toxikologie Jiří Patočka, který potvrdil, že nedohub zlatovýtrusý obsahuje mykotoxin hypotemicin, který je biologicky aktivní, cytotoxický a jedovatý pro savce.[4] Existuje proto důvodné podezření, že příčinou sekundárních otrav jedlými houbami může být právě hypotemicin.[4] Existuje také hypotetická možnost souvislosti s melanomem – formou rakoviny kůže.[4] Patočka nedoporučuje vyhýbat se babkám zcela, ale:[4]

• nekonzumovat popraskané plodnice
• nekonzumovat staré plodnice
• nesušit babky, aby nedohub neinfikoval i další houby

V potravinářství jsou obecně mykotoxiny považované ze velmi nebezpečné. „Téměř všechny mykotoxiny poškozují játra a ledviny a negativně působí na imunitní systém, některé jsou potenciálně karcinogenní. Příjem určitých mykotoxinů lidmi a zvířaty může vést k poškození jater, trávicího traktu, k rakovině a odumírání svaloviny.“[7]

Jiří Baier se k tématu vrátil na žádost Přemka Podlahy v televizním pořadu Receptář odvysílaném 14. října 2012. Uvedl, že jeho konstatování byla upravena bulvárem a nadsázka zůstala některými mykology nepochopena. Připomněl také riziko při sušení babek, kdy se může nedohub přenést na ostatní houby.[8]