Nedohub zlatovýtrusný

Nedohub zlatovýtrusný
	hřib napadený nedohubem
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby vřeckovýtrusné (Ascomycota);
Třída	tvrdohouby (Sordariomycetes);
Řád	masenkotvaré (Hypocreales);
Čeleď	masenkovité (Hypocreaceae);
Rod	nedohub (Hypomyces);
Binomické jméno
	Hypomyces chrysospermus; Tul. a C.Tul.; 1860
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nedohub zlatovýtrusný (Hypomyces chrysospermus), též nedohub zlatovýtrusý či prašnička zlatožlutá[1][2] je parazitická vřeckovýtrusná houba rostoucí na hřibech, kde vytváří bělavý, zlatožlutý nebo žlutohnědý povlak. Je rozšířený v Evropě a Severní Americe, ale také v západní Austrálii. Na rozdíl od příbuzné houby Hypomyces lactifluorum je nejedlý.

Taxonomie

Nedohub zlatovýtrusný byl poprvé popsán francouzskými mykology bratry Louisem René a Charlese Tulasnem v roce 1860. Druhové jméno je odvozeno ze starořeckého chryse- "zlatý", a sperma "semeno".[3]

Nedohub zlatovýtrusný patří do rodu parazitických vřeckovýtrusných hub, jejichž druhy infikují různé druhy hub. Například H. lactifluorum napadá houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae), H. copletus a H. transformans klouzky (Suillus), H. melanocarpus především hřib žlučník, jiné nedohuby postihují širší škálu hub.[4]

Popis

Vřecko a výtrusy

Nedohub zlatovýtrusný infikuje hřiby, zpočátku tvoří tenkou bělavou vrstvu, která poté zezlátně a nakonec nabývá červenohnědý puchýřkovitý vzhled. Maso hřibu měkne a ve třetí fázi napadení hnije. Tento nedohub může napadat jeden nebo více druhů hřibů, ale také čechratky a kořenovce.[5]

Výtrusy jsou oválné a v bílé fázi mají hladký povrch. Měří 10-30 μm na délku a mají průměr 5–12 μm. Ve žluté fázi mají strupovitou, tlustší stěnu a kulatý tvar s průměrem 10–25 μm. Tyto dvě fáze jsou asexuální, sexuální je až fáze třetí, konečná. Tehdy jsou výtrusy válcovité, mají délku 25–30 μm a průměr 5–6 μm.[5]

Rozšíření a výskyt

Hypomyces chrysospermus je rozšířen v Severní Americe[5] a v Evropě, kde je hojný.[6] Běžně je rozšířen také v jihozápadní části západní Austrálie, kde se objevuje v lesích a pobřežní vegetaci.[7]

Jedlost

Nedohub zlatovýtrusný není jedlý a může být jedovatý.[5][6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hypomyces chrysospermus na anglické Wikipedii.

BioLib - Hypomyces chrysospermus (nedohub zlatovýtrusný)
Naše houby - Hypomyces chrysospermus^{[nedostupný zdroj]}
Liddell, Henry George and Robert Scott. A Greek-English Lexicon (Abridged Edition). United Kingdom: Oxford University Press, 1980. Dostupné online. ISBN 0-19-910207-4.
Douhan GW, Rizzo DM. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, roč. 107, čís. Pt 11, s. 1342–49. PMID 15000236.
ARORA, David. Mushrooms demystified: a comprehensive guide to the fleshy fungi. 2nd. vyd. Berkeley: Ten Speed Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-89815-169-4. S. 883.
Roger Phillips. Mushrooms. [s.l.]: Pan MacMillan, 2006. ISBN 0-330-44237-6. S. 352.
ROBINSON, Richard. Fungi of the South-West Forests. Perth, Western Australia: Department of Conservation and land Management, 2003. ISBN 0-730-75528-2. S. 68–69.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu nedohub zlatovýtrusný na Wikimedia Commons
Galerie nedohub zlatovýtrusný na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] BioLib - Hypomyces chrysospermus (nedohub zlatovýtrusný)

[2] Naše houby - Hypomyces chrysospermus^{[nedostupný zdroj]}

[Liddell1980-3] Liddell, Henry George and Robert Scott. A Greek-English Lexicon (Abridged Edition). United Kingdom: Oxford University Press, 1980. Dostupné online. ISBN 0-19-910207-4.

[4] Douhan GW, Rizzo DM. Host-parasite relationships among bolete infecting Hypomyces species. Mycological Research. 2003, roč. 107, čís. Pt 11, s. 1342–49. PMID 15000236.

[arora86-5] ARORA, David. Mushrooms demystified: a comprehensive guide to the fleshy fungi. 2nd. vyd. Berkeley: Ten Speed Press, 1986. Dostupné online. ISBN 0-89815-169-4. S. 883.

[Phillips06-6] Roger Phillips. Mushrooms. [s.l.]: Pan MacMillan, 2006. ISBN 0-330-44237-6. S. 352.

[7] ROBINSON, Richard. Fungi of the South-West Forests. Perth, Western Australia: Department of Conservation and land Management, 2003. ISBN 0-730-75528-2. S. 68–69.