Řečkovický prolom

Řečkovický prolom je geomorfologický okrsek o rozloze 50,44 km² náležející do podcelku Řečkovicko-kuřimský prolom, v rámci nějž spadá do Bobravské vrchoviny. Jedná se o úzkou sníženinu převážně na území Brna, protáhlou ve směru severoseverozápad až jihojihovýchod. Prolom vznikl na vyvřelinách brněnského plutonu jako součást systému neogenních podmořských kaňonů. Dno prolomu je vyplněno miocenními usazeninami (spraše) a je od okolí ostře ohraničeno vrcholy pokleslých ker (mendipy) z hornin brněnského plutonu. Nejvyšším bodem je mendip Šiberná s výškou 358,8 m n. m. mezi Kuřimí a Českou.[1]

Řečkovický prolom
Nejvyšší bod359 m n. m. (Šiberná)
Rozloha50,44 km²
Nadřazená jednotkaŘečkovicko-kuřimský prolom
Sousední
jednotky		Babí lom, Soběšická vrchovina, Dyjsko-svratecká niva, Pisárecká kotlina, Špilberk, Žabovřeská kotlina, Palackého hřbet, Medlánecká sníženina, Babí hřbet, Kuřimská kotlina
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
PovodíSvitava
Souřadnice49°14′44″ s. š., 16°35′3″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIID-2C-4
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Územím protéká od severu k jihu říčka Ponávka, jež v severní části kopíruje okraj prolomu a v jižní částí se stáčí od západu k východu. Celá oblast Řečkovického prolomu byla v minulosti značně ovlivněna činností člověka a dnes je z převážné části urbanizovaným územím. V prostoru prolomu se nachází brněnské části Veveří, Ponava, Královo Pole, Medlánky, Řečkovice, obec Česká a část Lelekovic.[1]

Reference
  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 455.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.