Douglas B-18 Bolo

V roce 1934 Americké letecké síly objednaly vývoj bombardovacího letounu, který by nahradil tehdy do služby zaváděný typ Martin B-10. Měl být schopný unést dvojnásobný náklad pum na dvojnásobnou vzdálenost, než byl schopen B-10.

Firma Douglas na základě této objednávky vyvinula model DB-1, který se v soutěži střetl s letouny Boeing Model 299 (pozdější Boeing B-17 Flying Fortress) a projektem Martin Model 146. Přestože byl prototyp Boeingu považován za nejlepší, během testů havaroval, což částečně pokazilo dobrý dojem, jež na velení USAAC udělal. Navíc v té době doznívala Velká hospodářská krize a pro typ DB-1 hrála jeho nižší cena $58 500 oproti $99 620 za Boeing Model 299. V lednu 1936 proto byla objednána sériová výroba DB-1, pod armádním označením B-18.

Konstrukce B-18 byla, kromě několika modifikací, totožná s dopravním letounem Douglas DC-2. Jeho rozpětí bylo o 1,4 m větší, trup byl hlubší, aby se do něj lépe vešel náklad pum a šestičlenná posádka. Díky vyššímu trupu se z letounu stal středoplošník. Výzbroj se skládala z trojice kulometů ráže 7,62 mm, které byly ve střelištích v nose letounu, v horním a dolním střelišti.

B-18B Bolo v Pima Air Museum v Tucsonu.

V roce 1940 byla letouny B-18 vybavena většina amerických bombardovacích perutí. Mnoho z nich, které byly ve stavu 5. a 11. bombardovací skupiny na Havaji, bylo později zničeno při útoku na Pearl Harbor.

Do roku 1942 byly B-18 v prvoliniové službě vystřídány bombardéry B-17. Proto bylo 122 kusů B-18A upraveno na protiponorkový boj. Stanoviště bombometčíka bylo odstraněno a místo něj byl radar. Někdy byly vybaveny detektory magnetických anomálií. Tyto letouny sloužily, pod označením B-18B, v Karibské oblasti.

Dva letouny byly v roce 1942 předány Brazilskému letectvu. Kanadské královské letectvo získalo 20 B-18A, které byly používány k protiponorkovým hlídkám nad Atlantikem. Dne 2. října 1942 se americkému B-18B podařilo u břehů Francouzské Guyany potopit německou ponorku U-512. Do konce války se hlídkovým B-18 podařilo potopit ještě dvě ponorky. Přitom kanadské B-18A se celkem jedenáctkrát pokusily o útok na německou ponorku.

• DB-1 - Prototyp, první vyrobený B-18. Postaven 1 kus.

• B-18- První série 131 či 133 kusů.

• DB-2 - poslední kus série B-18. Motorická přední střelecká věž. Postaven 1 kus.

• B-18M - B-18, upravené na cvičné. Odstraněno vybavení bombometčíka.

• B-18A - B-18 se silnějšími motory Wright R-1820-53. Postaveno 217 kusů.

• B-18AM - B-18A, upravený jako cvičný letoun.

• B-18B - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěno 122 kusů.

• B-18C - Protiponorková verze. Přestavěno ze starších verzí. Přestavěny 2 kusy.

• XB-22- Projekt B-18 s novými motory Wright R-2600-3 (1 600 hp). Nerealizováno.

• C-58 - B-18 přestavěné na transportní letouny.

• Digby I - B-18A upravené pro Kanadské královské letectvo.

B-18B Bolo v Castle Air Museum v Atwateru.

• Brazílie Brazílie
  • Força Aérea Brasileira (2 kusy)
• Kanada
  • Royal Canadian Air Force (20 kusů B-18A)
• Spojené státy americké Spojené státy americké
  • United States Army Air Corps
  • United States Army Air Forces