Břidlová

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1584.[1]. Původní název místa zněl Glashütte a byl odvozen od zdejší sklářské huti, která zde stála již v 16. století. Později došlo k pojmenování Schieferhütten. Od toho byl odvozen v roce 1948 český název Břidlová.[2] Vesnice sousedila s již dříve zaniklou osadou Mlýnské Chalupy (Mühlhäuser), kde stávaly tři mlýny.[1]

Až do roku 1850 patřila Břidlová k panství Jindřichovice, které drželi Nosticové. V roce 1830 zde byla založena škola. Roku 1850 se stala osadou obce Obora. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec nepodařilo dosídlit, v roce 1950 se stala osadou obce Šindelová. V průběhu 50. let 20. století však zanikla a stavení byla srovnána se zemí.[2]

Území zaniklé Břidlové se nachází v Krušných horách, geomorfologickém podcelku Klínovecká hornatina, geomorfologickém okrsku Přebuzská hornatina.[3] Okolní vrchy dosahují téměř tisícimetrové výšky. Nejvyšším je Špičák (991 m), který je nejvyšší horou v okrese Sokolov. Asi 750 m severně od Břidlové se nachází vrchol Čertovy hory (987 m). Územím protéká Oborský potok, který se ve vesnici Obora vlévá do Rotavy.

Prvními osadníky byli skláři zaměstnaní ve zdejší sklářské huti. Po úpadku a následném zániku sklárny v druhé polovině 17. století se obyvatelé věnovali zemědělství, chovu dobytka nebo práci v lese. Později část obyvatel pracovala v železárnách v Rotavě.[4] Na poštu chodili do Krásné Lípy, do kostela na Přebuz.[2] V roce 1869 zde žilo 249 obyvatel v 31 domech, v roce 1900 žilo v Břidlové 190 obyvatel v 32 domech.[5]