Bílý rybíz

Mladá rostlina černého rybízu, mulčovaná slámou

Tendence maloobchodního trhu bývá ve prospěch rybízu s velkými plody a dlouhými hrozny, ale konzervárny a výrobci želé dosud věnovali malou pozornost těmto detailům. Odborníci věří, že malé plody rybízu, jsou pro výrobu želé opravdu lepší než odrůdy jemnější chuti a větších plodů. Ovšem všude tam, kde je větší ovoce stejně produktivní jako menší, je více ziskové pěstovat velkoplodé odrůdy, protože kromě toho, že po větších plodech je vyšší poptávka, jsou velké bobule ovoce snadněji sklízeny.[3]

Okrajová spála černého rybízu, nedostatečný růst, chyba ve výživě rostlin.

Téměř každá poloha je vhodná pro pěstování rybízu, za předpokladu, že se plantáž nachází na místě, kde je dobrá cirkulace vzduchu. Rybíz by neměl být umístěn na pozemku, který je příliš nízko položen, protože v mrazové kotlině může být celá úroda zničena v některých letech, v důsledku mrazíků v době kvetení.[3]

Padlí na rybízu

Přednostně by půda na stanovišti měla být rovná. Rybíz se pěstuje na všech druzích půd, ale mnohé odrůdy preferují různé půdní a klimatické podmínky, za kterých se bude dařit nejlépe. Pěstitelé, kteří dosáhli úspěchů v pěstování rybízu, byli ti, kteří našli odrůdu zvlášť přizpůsobenou podmínkám.[3]

Obecně platí, že na živiny bohatší půda je pro rybíz lepší. Měla by být drobivá a snadno na zpracovatelná, aby byly náklady na tuto operaci tak malé, jak je to možné. Půda by měla být dobře zásobena vlhkostí, ale ne vlhká. Pokud není propustná a odvodněná, rybíz nebude prospívat, protože jsou kořeny stále v nadměrném množství vlhkosti.[3]

Není považováno za ideální v praxi orat rybízovou plantáž a udržovat půdu čistě obdělávanou během celé sezóny.

Je-li půda nějak méně vhodná, například zapýřená, je lepší soustředit se na problém první rok, zatímco keře jsou malé a vyčistit půdu co nejvíce. K tomu bude nutné každých pár dní provádět úpravu úpravou kultivátory, a tím šetřit ruční prací. Pokud jsou tyto úpravy provedeny správně, to nebude nutné provádět ruční okopávání první rok. Druhý a následující roky, je-li v meziřadí pěstována plodina, půda mezi keři může být upravena diskovými branami již na jaře, jak je to možné. Zpracování půdy v plantáži nemusí být hluboké, asi 2 cm je dostatečně hluboko zpracovaná půda.[3]

Pěstování v intenzivních výsadbách by mělo být doprovázeno intenzivní údržbou od časného jara až do července, kdy je sklizeň ovoce. Těsně před nebo po době sběru je vhodné zasít v meziřadí vhodné plodiny pro zelené hnojení. Jeteloviny jsou zvláště žádoucí plodiny do meziřadí pro rybíz všude tam, kde jsou vhodné půdy a klimatické podmínky.[3]

V malém měřítku, mulčování slámou, hrubým senem, atd. je úspěšně prováděna v plantážích a není žádný důvod, proč nepoužívat mulčování v rozsáhlých plantážích, kde je k dispozici vhodný mulčovací materiál. Tam, kde je používáno mulčování je vhodné zahustit počet rostlin v řadách. V případě, že jetel nachový se nedaří dobře pěstovat, je možné pěstovat například laskavec, který je vynikající krycí plodinou a jsou také sníženy náklady na osivo na minimum.[3]

Napadení mšicí rybízovou

Napadení mšicí rybízovou

Prostokořenné keře bílého rybízu zakoupené na jaře nebo na podzim je nezbytné vysadit co nejdříve. Sazenice s podezřele povadlými kořeny lze zcela namočit na půlden do vody a až potom vysadit. Sazenice je vhodné vysadit o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Hlouběji vysazené výhony tak samy zakoření a umožní snáze zmlazení. Výhony nad zemí je při výsadbě vhodné silně zkrátit (na 3-4 očka), sazenice se lépe ujme.

Rybíz se prořezává aby byl stimulován růst nových výhonů, aby byly odstraněny staré málo plodící a suché výhony, a keř zůstal prosvětlený pro vybarvení plodů. Prakticky žádné prořezávání není prováděno u rybízu do věku 4 nebo 5 let.[3]

Nové výhony vznikají z kořenů, a pokud je umožněno rozvíjet každoročně další nové výhonky, mohou být odstraněny staré. Keře rybízu tak budou po celou dobu životnosti silné a produktivní, to je až po dobu 30 let po výsadbě. Odhadovaná životnost udržované plantáže rybízu nemusí být tedy krátká. Mnohé plantáže však nebývají starší 8-12 let, což je průměrná životnost plantáže rybízu, když je zanedbávaná.[3]

V Anglii je v určité množství prováděn letní řez na rybízových keřích s velmi dobrými výsledky. Nové letorosty jsou zkráceny zpět na dva nebo tři pupeny v červenci nebo v srpnu, což podporuje tvorbu květních pupenů níže na letorostech.[3]

Vzhledem k tomu, že rybíz přirozeně roste v půdě bohaté na organické látky, je tedy obvykle vhodné použít statková hnojiva pro rybíz na jakémkoli typu půdy. Pokud je hnůj málo rozložený, je pravděpodobně nejlepší jej aplikovat na podzim. Tam, kde se pěstují plodiny, jako například zelené hnojení, v meziřadí, je možné se obejít bez použití hnoje a použít správné množství koncentrovaných průmyslových hnojiv.[3]

Nutnost půdních rozborů je prokázána skutečností, že je často důvodem poškození nevyrovnaná výživa rostlin, kdy jedna nebo dvě ze tří hlavních složek hnojiv je v půdě v dostatečné míře a pokud jsou aplikovány je jejich použití ztrátou. Například v pokusné stanici v Massachusetts, bylo zjištěno, že výrazný přínos byl zajištěn u rybízu při hnojení draselnými hnojivy.[3]

Rybíz se obvykle množí pomocí řízků[3] a kopčení nebo hřížení. Pro zahrádkáře se někdy používá také roubování odrůdy rybízu na podnož z meruzalky jako tzv. „stromkový rybíz“. Takový rybíz pochopitelně nemá nikdy vitalitu a výhody růstu keřových forem, o velikosti sklizně nemluvě. Jindy je „školkařem“ prostě vyholen prut rybízu a vytvořena „korunka“. Stárnutí takového ovocného tvaru je pochopitelně ještě rapidnější.

Řízky jsou výhony odříznuté pro zakořenění a samostatný vývoj do formy kompletní rostliny. Hřížení je způsob ukotvení výhonu částečně v zemi pro zakořenění, aniž by část byla oddělena od rostliny.[3] Kopčení je způsob, kdy je na výhony matečné rostliny naorána půda a ty zakoření.

Bobule zblízka.

Řízek je výhon zcela oddělený od mateřské rostliny. Při množení řízkováním by řízky rybízu by měly být odděleny z dobrých, bujně narostlých letošních výhonů. Ideální jsou řízky z mladých keřů, které nejsou silně plodící. Dává lepší výsledky než ty ze starých a plodících rostlin.[3]

Řízky je obvykle vhodné odebírat na podzim před nástupem mrazivého počasí. Je důležité, aby byla věnována pozornost tomu, aby byly zpracovávány horním koncem vzhůru, tak, jak výhon rostl na keři. Po odebrání řízků je vhodné je držet ve vegetačním klidu, dokud jejich konce nevytvoří kalusy. To může být provedeno tak, že jsou svázány ve svazcích, obvykle dvacet pět až sto řízků ve svazku, a jsou uloženy v písku nebo pilinách které jsou neustále udržovány vlhké. Pokud je čerstvě řezaný řízek umístěn přímo v zemi, začne růst kořenů mnohem obtížněji, než když se kalus vytvoří dříve než jsou vysázeny.[3]

Řízky jsou obvykle pěstovány dva roky ve školce před výsadbou nebo prodejem. Tyto rostliny s několika silnými výhony a bohatým kořenovým systémem jsou pak prodávány jako dvouleté rostliny.

Mnohem jistějším způsobem, jak zabezpečit vypěstování dobré rostliny rybízu než z řízků, je kopčení výhonů z mateřských rostlin. Tento způsob je méně vydatný. Pro tento způsob mohou být mateřské rostliny vysazovány 5-6 ft od sebe v každém směru.Jsou ošetřovány do plodnosti, aby se výrobce ujistil o pravosti odrůdy. Poté, co byla daná odrůda uspokojivě stanovena, lze keře seřezat brzy na jaře, pokud je to nutné, a stimulovat tak nový růst. Naorání nebo nakupení půdy kolem (výhonů) matečné rostliny brzy na podzim vede k zakořeňování z nového dřeva a je tak později umožněno oddělení několika nezávislých mladých rostlin.[3]

Zakořeněné výhony jsou odřezány z matečných rostlin brzy na začátku následujícího jara. Tato operace je samozřejmě silným řezem pro matečné rostliny, takže rostliny jsou stimulovány k rašení dalších mladých výhonů v létě, a může tak na výhony být zase naorána na podzim půda. Takové zacházení s rostlinami je možné opakovat asi 5 nebo 6 let od zahájení prvního množení.[3]

Rybízovna v zimě. Velká Británie

Nové odrůdy rybízu jsou pěstovány ze semen, která mohou být použita, jakmile je ovoce zralé. Tato semena jsou odstraněny z dužniny, smíchány s pískem, a uchovávány v chladném a stinném místě až do jara, kdy mohou být zasety půl palce hluboko v do země, nebo do mělké nádoby, naplněné živnou zeminou, která bude udržována stále vlhká. Semena klíčí brzy a rostliny v nádobách, jakmile jsou 2 nebo 3 cm vysoké, mohou být vysázeny. Žádná souvislost nemůže však být samozřejmě očekávána mezi semenáčem a kvalitní mateřskou rostlinou, a z tohoto důvodu rostliny žádnou komerční hodnotu nemají. Ve skutečnosti, pěstitel může pracovat po mnoho let, aby vypěstoval odrůdu, kterou lze považovat za žádoucí a může být uznána, certifikována a dále šířena.[3]

Estetický vzhled plantáže rybízu s udržovaným porostem v meziřadí

Rybízy jsou prodávány jako dvouleté a jednoleté. Velikost keře bude záviset spíše na odrůdě, ačkoliv dvouletá rostlina bude podsaditá, s bujně rostoucími letorosty, 15 nebo více centimetrů dlouhými od kořene, a bude mít především silný, bohatý a bujně rostoucí kořenový systém. Dobrá školka by měla dodávat rostliny bez chorob a škůdců.[3] Bezinfekčnost materiálu v množitelských závodech v ČR by měl kontrolovat ÚKZÚS (dříve SRS). V prodejnách se kontrolu rostlinných materiálů provádí prodejce.

Dosud nebyly vyzkoušeny žádné prostředky na ochranu rybízových plantáží před mrazem, a ani to nebylo považováno za nezbytné, aby tak bylo učiněno, protože je levnější a uspokojivější najít vhodné místo pro plantáž, a vyhnout se tak takovým problémům. Je třeba být opatrný před mrazovými kotlinami. Keře by měly být vždy umístěny na svahu nebo na vyvýšené části země, kde bude dobrá cirkulace vzduchu. Rybízové keře jsou velmi náchylné k poškození mrazem, a pokud se nachází v mrazové kotlině nebo jsou v místě vystaveném mrazu. Pupeny začínají rašit brzy na jaře a mohou být poškozeny.[3]

V některých případech mohou být v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek hrozny špatně opyleny a část bobulí opadne. To může být způsobeno poškozením chladem, ale je také možné, že to možné že to může být způsobeno nedostatkem opylení (například pro nízké teploty).[3]

Rybíz je sklízen v druhé části června do druhé poloviny července. Sklizeň začíná jakmile svazky začínají vykazovat jednotnou barvu (bělavě žlutou). Provádí se pouze jeden sběr, keře jsou zcela sklizeny. Na sklizeň od dozrání je obvykle od 7 do 10 dnů, protože plodenství rybízu visí na keři poměrně pevně několik dní poté, co jsou bobule dobře vybarvené.[3]

Sběrači jsou většinou placeni podle množství keřů a v roce 1912 někteří sběrači vydělávali až 2,5 dolaru za den. Pro práci jsou obvykle používány ženy a děti, a často je potřeba jeden dozorce na každých deset nebo dvacet sběračů. Pro zajištění co nejlepších výsledků by plody neměly být sbírány za mokra, jinak vlhkost v bednách urychlí hnití. Má-li být ovoce atraktivní, když se dostane na trh, musí být udržováno v čistotě. aby se zabránilo rozdrcení a otlakům na plodech, je třeba opatrnosti při sběru. Poškozené ovoce není přijímáno ani v konzervárnách.[3]

Je-li rybíz prodán do konzervárny, není třídění nezbytné, a není nutné prakticky třeba žádné balení. V konzervárenském závodu je malý nebo žádný rozdíl v ceně podle velikosti plodů. Při prodeji na trh je ovoce baleno do košíků a nejlépe jsou hodnoceny plody s velkými bobulemi.[3]

Pro přepravu na vzdálené trhy, by rybíz měl být sklizen když jsou bobule tvrdé a pevné. Pro domácí trh mohou být plody ponechány, dokud nejsou dokonale zralé a měkké. Nejpohodlnější způsob, je prodej sklizně do blízké konzervárny. Pokud není prováděna sklizeň pro konzervárnu, je moudré mít smlouvu s nějakou firmou na nějakém konkrétním místě, aby se dal zvládnout odbyt pro alespoň určitou část úrody.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílý rybíz na Wikimedia Commons