Báb (okres Nitra)

Báb leží v jihozápadní části Nitrianské pahorkatiny, 19 km od Nitry. V obci je vodní nádrž Báb, jímž protéká Bábský potok, který je levým přítokem říčky Jarčie.[2][3] Území obce tvoří sprašová pahorkatina. Její nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 132–192 m, ve středu obce je výška 150 m n. m., z větší části je povrch odlesněn.[4]

První písemná zmínka o obci Veľký Báb pochází z roku 1156, kde je vedena jako Bab, jako farnost a majetek nitranského hradu. Ostřihomský arcibiskup Martírius se tehdy rozhodl darovat církevní desátky ze 70 vesnic své diecéze ostřihomské kapitule a zlepšit tak materiální zabezpečení jejích kanovníků.[5] V roce 1751 v obci žilo 78 rodin, v roce 1787 žilo 445 obyvatel v 90 domech, v roce 1828 v 57 domech žilo 400 obyvatel.[6]

Malý Báb je doložen v roce 1365, v roce 1788 mu bylo uděleno trhové právo. V roce 1787 žilo v obci 528 obyvatel v 111 domech a v roce 1828 v 57 domech žilo 400 obyvatel.[6]

Hlavní činností v obcích bylo zemědělství.[6]

Římskokatolická farnost Báb náleží pod děkanáz Lužianky diecéze nitranské.[7] V roce 1834 patřily pod farnost Báb filiální farnosti Rumanová a Pustá Kert (Pusté Sady).[8] Z nich zůstala farnost Rumanová s filiálním kostelem Panny Marie Růžencové.[9]

Kalvárie se třemi kříži

V Bábu se nachází římskokatolický kostel svatého Emericha z roku 1721, který byl přestavěn v roce 1770 v barokním slohu, na místě dřívějšího sakrálního objektu.[5] Kostel je jednolodní zaklenut pruskými klenbami, ukončen půlkruhovým kněžištěm a ve štítovém průčelí má vestavěnou věž. Klasicistní hlavní oltář mezi pilastry nese obraz svatého Emericha před Pannou Marií. Boční oltáře jsou zasvěcené Pietě a svatému Janu Nepomuckému. Jejich provedení je v rokokovém stylu. Z poloviny 18. století pochází rokoková kazatelna s reliéfem ze života Krista.[8]

Na uměle vytvořených pahorcích u hřbitova Malý Báb je Kalvárie se třemi kříži.

V části obce Alexandrův dvůr stojí secesní kaštel přestavěn v roce 1908, který byl zakoupen v roce 1880 zemanským rodem Scheyovců od zemanského rodu Esterháziovců. Po druhé světové válce byl sídlem Výzkumného ústavu tabákového. V roce 1994 přešel do soukromých rukou.[10] V roce 2002 byl prohlášen kulturní památkou Slovenska pod číslem 11822/1.[11]

Kaštel je dvojpodlažní budova s rizality na půdorysu nepravidelného obdélníku. Střední rizalit je zvýšený, boční jsou nižší. Dispozice objektu je třítraktová.[12]

Kaštel stojí uprostřed rozsáhlého historického parku, který byl založen v druhé polovině 19. století ve volnokrajinářském stylu.[13] Park o rozloze 4,22 ha byl prohlášen za krajinnou významnou památku v roce 1982 a v roce 2002 byl Bábský park prohlášen za chráněný areál s III. stupněm ochrany. Ve státním seznamu je chráněny areál Bábský park veden pod evidenčním číslem 919.[14][15]