Aviakompanija Moskva

Společnost byla založena v roce 1993 bývalým stíhacím pilotem Stanislavem Davidovičem Lejčenkem. Podobně jako mnozí jiní letečtí přepravci v Rusku, podnikala zpočátku na poli nepravidelné přepravy nákladů, zejména z/do Číny, Spojených arabských emirátů a na Dálný východ. Později se zapojila i do účasti v mnohonárodních operacích OSN a na zakázkách pro Červený kříž. Současně s tím se rozvíjela oblast VIP přepravy.

V květnu 1999 se společnost stala oficiálním dopravcem vlády města Moskvy, s právem nosit moskevský znak a další oficiální symboly. Následující rok se její činnost rozšířila i na sezónní chartery do známých turistických destinací v Egyptě, Turecku, Spojených arabských emirátech, Itálii apod. Během následujících let získala společnost v kategorii osobní i nákladní přepravy několikrát prestižní ocenění "Ruská křídla" a začala se prosazovat i na poli pravidelné osobní přepravy.[3]

S blížící se finanční a ekonomickou krizí a narůstající nejistotou na finančních a akciových trzích, došlo celosvětově k růstu investování do komodit a prudkému vzestupu jejich cen, včetně ceny leteckého paliva.[4] V Rusku, s omezenou kupní sílou obyvatel, dlouhými vzdálenostmi a často neúspornými letadly, to způsobilo těžké problémy řadě leteckých společností. V tamních podmínkách by zhroucení letecké dopravy vážně ochromilo ekonomický život, a tak se federální vláda pokusila připravit záchranný plán. Podle něj se měl stát Atlant-Sojuz, po převzetí asi desítky ekonomicky slabších a zadlužených společností, základem pro vznik nové, mohutné, státní letecké společnosti Rosavia, která měla být rovnocennou konkurencí pro Aeroflot. Atlant-Sojuz sice převzal v roce 2008 závazky a síť některých bankrotujících dopravců, nicméně další osud těchto plánů se ukázal v podmínkách krize těžko uskutečnitelný.

Boeing 737-300 na brněnském letišti

Počátkem roku 2010 byly plány na založení Rosavie opuštěny a Atlant-Sojuz měl obdržet od federální vlády kompenzace za převzetí závazků aliance AiRUnion. Krátce nato zveřejnil moskevský primátor velmi ambiciózní plán rozvoje společnosti s výhledem do roku 2015. Součástí plánů je i výkup 49 % akcií od soukromého investora, přesun těžiště aktivit z charterového trhu k pravidelným linkám, rozšíření a modernizace flotily letadel a roce 2010 změna značky (rebranding) z Atlant-Soyuz na Moskva.[5][6]

Ke změně značky došlo oficiálně 17. září 2010 a její zavádění se mělo dít postupně, také v souvislosti s předepsanými intervaly obnovy nátěrů letadel.[7] V roce 2010 plnila společnost plán rozvoje a vykázala nárůst objemu přepravených cestujících asi o 35%.

Poté, co byl prezidentem na konci září 2010, uprostřed volebního období, nestandardně odvolán primátor Lužkov a na jeho místo zvolen koncem října Sergej Sobjanin, postoj města a státu k letecké společnosti se dramaticky změnil. Výsledkem byl vánoční odchod ředitele Bačurina spolu s celým manažmentem a příchod nového vedení ze společnosti UTair. Nové vedení, údajně z důvodu vysoké zadluženosti, okamžitě zastavilo prodej letenek, začalo propouštět zaměstnance, začátkem ledna oznámilo definitivní ukončení letů 16. ledna 2011 a požádalo Rosaviacii (ruský letecký úřad) o převedení sítě mezinárodních linek Moskvy na UTair. Jako další zájemci se přidaly i další silné ruské společnosti – S7 Airlines a Transaero. Flotila letounů, o kterou projevil UTair rovněž zájem, byla pronajatá na městskou energetickou společnost ОЭК-Финанс, takže po převzetí hodnotné sítě linek se očekává už jen řízený bankrot společnosti.[8] [9] [10][11]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aviakompanija Moskva na Wikimedia Commons