Avdat
Avdat (hebr. עבדת) byl obchodním centrem Nabatejců, které se nacházelo na významné obchodní trase mezi Petrou a přístavem Gaza, což byla jedna ze dvou hlavních větví Kadidlové stezky. Avdat se nachází na vyvýšenině, jejíž vrchol leží 655 m n. m. a asi 80 m nad úrovní okolí.
| Kadidlová stezka, pouštní města v Negevu (Avdat, Mamšit, Chaluca, Šivta) | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát |  Izrael |
| Souřadnice | 30°47′42″ s. š., 34°46′30″ v. d. |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | iii, v |
| Odkaz | 1107 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2005 (29. zasedání) |
Roku 2005 byla Avdat zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Historie
Poprvé je Avdat zmiňována řeckým geografem Klaudiem Prolemaiem okolo roku 150, který Avdat započítal mezi prvních sedm nejvýznamnějších sídel v provincii Arabia. Významnější zpráva o Avdatě zůstala zachována v díle Stephana Alexandrina, byzantského historika ze 7. století. Město Avdat se objevuje také v mapách z 5. století. V byzantském období Avdat požívala ekonomické a vojenské podpory, jakožto hraniční město říše.
V létě roku 1902 provedl v Avdatě výzkum český vědec Alois Musil, který se soustředil zejména na zbytky města a jeskyně na západní straně pahorku. Byl rovněž prvním, který identifikoval vojenský tábor v blízkosti města a lázně na úpatí hor.
Systematické vykopávky začaly v Avdatě roku 1958 jménem Hebrejské univerzity a Správy přírody a parků. Vykopávky trvaly do roku 1961 a pokračovaly v 70. letech. Malý průzkum se konal i v roce 1989. Roku 1999 byl zahájen průzkum vojenského tábora, aby bylo zjištěno, zda sloužil byzantskému nebo římskému vojsku, avšak až do dnešního dne není jasné, do kterého období tábor zařadit.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku עבדת na hebrejské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avdat na Wikimedia Commons
(anglicky)
- Historie Avdaty Archivováno 25. 12. 2007 na Wayback Machine
