August Karel Kříž

Major dělostřelectva August Karel Kříž (12. května 1814 Tábor[1] – 19. ledna 1886 Chrudim) byl český vojenský důstojník, dělostřelec, technolog, kartograf, cestopisec a horolezec, dlouhodobě působící v Persii, kam odcestoval jako člen vojenské rozvojové výpravy rakouské Císařské armády v letech 1851 až 1859. Byl autorem odborné vojenské literatury v perštině a rovněž se zde podílel na zprovoznění prvního telegrafního spojení. V Perské armádě mu byla udělena hodnost brigádního generála.

August Karel Kříž
Narození12. května 1814
Tábor
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. ledna 1886 (ve věku 71 let) (ve věku 71 let)
Chrudim
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Civilní činnostvoják z povolání
Vojenská kariéra
Hodnostmajor
Doba služby?1834–1878
SloužilCísařská armáda, Perská armáda
Složkadělostřelectvo

Život

Mládí

Narodil se v Táboře v jižních Čechách do české rodiny. Vstoupil do Císařské armády, kde začal budovat kariéru jako důstojník dělostřelectva. Byl vzdělán technologicky, stejně jako v tvorbě přesných dělostřeleckých map.

V Persii
Damávand (5 670 m n. m.), nejvyšší hora Íránu

Na žádost perského šáha Násiruddína byla rakousko-uherskou armádou vypraven do Persie (pozdější Írán) vojenský kontingent s úkolem pomoci modernizace perské armády, jehož byl Kříž součástí. Podílel se na přezbrojování a výcviku zdejších dělostřelců, rovněž se posléze naučil persky a vydal v tomto jazyce první odbornou dělostřeleckou literaturu.

Pobýval především v hlavním městě Teheránu (vytvořil první moderní plán města)[2], rovněž spolu s kolegou, rakouským lékařem českého původu Jakobem Eduardem Polakem, vykonal několik kartografických výprav.[3] Roku 1858 vytvořil po zdolání vrcholu Damávand (5 670 m n. m.) nový český výškový rekord.[4] Vrchol Damávandu a dalších masivů také přesně zaměřil. Podílel se také na rozvoji prvních průmyslových podniků a pomáhal též zprovoznit telegraf v šáhově palácovém sídle, vůbec první takové zařízení v zemi.[5] V Perské armádě následně obdržel hodnost brigádního generála (sertipa) a byl oceněn vysokými vojenskými a státními vyznamenáními. Byl pak schopen zprostředkovávat přímý kontakt mezi vedením země a rakousko-uherskou vládou.

V Persii zůstal s rakousko-uherskou výpravou smluvené čtyřleté období, následně se rozhodl svůj pobyt na stejné období prodloužit, kvůli zdravotním problémům se však do Čech vrátil oproti plánu dříve, roku 1859. Usídlil se u svých příbuzných v Chrudimi, kde trávil penzi. Cestopisné a vzpomínkové texty uveřejňoval na pokračování v místním periodiku Posel z východních Čech v sérii s názvem Obrazy z Persie.

Během návštěvy šáha u císaře Františka Josefa I. v Rakousku-Uhersku v 70. letech mu byla nabídnuta pozice v perské armádě, kterou Kříž odmítl.

Úmrtí

August Karel Kříž zemřel v Chrudimi 19. ledna 1886 ve věku 71 let. Pohřben byl na zdejším hřbitově U Kříže. Jeho pohřeb s vojenskými poctami se stal ve městě společenskou událostí.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  3. Modernizace Íránu (1851–1938) | CountryPic.com - Cestovatelský portál. CountryPic.com [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  4. PŘIPOMENUTÍ: 19. 1. 1886 zemřel v Chrudimi August Karel Kříž - Horolezecká abeceda: vzdělávání, bezpečnost, metodika, učebnice, skripta, informace, kurzy. www.horolezeckaabeceda.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  5. KŘÍŽ August Karel | Městská knihovna Chrudim. www.knihovna-cr.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.