August Josef Bělohoubek

August Josef Bělohoubek (2. května 1847 Jeřice8. května 1908 Praha), někdy uváděný i jako Augustin Bělohoubek, byl český farmaceutický chemik a vysokoškolský učitel. Byl mladším bratrem chemika Antonína Bělohoubka.

August Josef Bělohoubek
Narození2. května 1847
Jeřice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. května 1908 (ve věku 61 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
NárodnostČeši
Alma materKarlo-Ferdinandova univerzita
Povoláníchemik
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Pocházel z rodiny správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl staršího bratra Antonína (1845–1910), rovněž chemika. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec pracoval jako berní úředník. Oba bratři brzy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. August v roce 1870 vystudoval na pražské univerzitě farmacii a v roce 1876 dosáhl doktorátu. Pracoval v chemických laboratořích, např. ve Vídni u profesora Friedricha Rochledera. V roce 1879 se habilitoval z organické chemie. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 přednášel na její české části farmaceutickou a soudní chemii, zabýval se i analýzou potravin. V roce 1888 se stal mimořádným profesorem všeobecné chemie, v roce 1905 byl jmenován řádným profesorem.[1]

Je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.

Dílo

August Bělohoubek se podílel na českých překladech a komentářích k rakouským lékopisům (1881, 1896 a 1906). V odborných časopisech publikoval několik desítek prací, především z analytické chemie a toxikologie. Je autorem několika hesel Ottova slovníku naučného (značka Bhk). Působil ve Spolku českých chemiků (v letech 1876–1879 jako místopředseda) a ve Farmaceutické společnosti (v letech 1880–1883 byl redaktorem, 1882 předsedou), a byl čestným členem některých zahraničních farmaceutických společností.[1] Mj. v roce 1887 v souvislosti se sporem o Rukopisy navrhl exaktní metodu pro určení stáří inkoustu a doby zápisu textu na pergamen.[2]

Vybrané publikace:[3]

  • Berichtigung einiger falscher Angaben über Entstehung von Chloroform (Oprava některých nesprávných informací o tvorbě chloroformu, Vídeň 1872)
  • Stručný výklad ku farmakopoei rakouské (Praha 1881)
  • Uber ebenholz und dessen farbstoff (O ebenu a jeho barvivu, Praha 1884)
  • Výklad ku farmakopoei rakouské. Překlad úředního latinského textu farmakopoei (s Bohuslavem Jirušem, Praha 1886)
  • Zpráva o Libušiných lázních v Bechyni (Praha 1888)
  • Z dějin cukroměru a nauky o atenuaci (Praha 1893)
  • O pícní hodnotě ukysaných řízků burákových (Praha 1896)
  • Louis Pasterur, jeho život a působení (Praha 1897)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Josef Bělohoubek na německé Wikipedii.

  1. BĚLOHOUBEK August Josef 2.5.1847-8.5.1908 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
  2. Zprávy České společnosti rukopisné, řada 5., č. 18 (31. října 2001). www.rukopisy-rkz.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.
  3. NKC - Výsledky vyhledávání. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-10-30]. Dostupné online.

Literatura

  • Ottův slovník naučný. Díl 3: B-Bianchi. Praha: J. Otto, 1890. 946 s. Dostupné online. S. 702.
  • Ottův slovník naučný. Díl 28: Doplňky. Praha: J. Otto, 1909. 1149 s. Dostupné online. S. 97.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, et al. Biografický slovník českých zemí, 3. sešit (Bas-Bene). 1. vyd. Praha: Libri, 2005. 110 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 358.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.