Antonín Bělohoubek

Antonín Bělohoubek (28. dubna 1845 Jeřice – 24. prosince 1910 Praha-Vinohrady[1]) byl český chemik. Věnoval se především kvasné chemii.

Prof. Antonín Bělohoubek, Dr. h. c.
Prof. Antonín Bělohoubek
Narození28. duben 1845
Jeřice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. prosince 1910 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povoláníchemik, pedagog, vysokoškolský učitel a učitel
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině správce knížecího velkostatku v Hořicích. Měl mladšího bratra Augusta (1847–1908), který se později rovněž stal chemikem. V roce 1849 se rodina přestěhovala do Nové Paky, kde otec dostal úřednické místo berního. Oba bratři záhy osiřeli a přestěhovali se do Prahy. Přes těžkou hmotnou situaci Antonín vystudoval německou reálku a od roku 1861 studoval na německé polytechnice, kde byl žákem (a později rovněž zetěm) Karla Ballinga. V roce 1868 se stal asistentem profesora Wilhelma Gintla. Ve stejném roce se habilitoval jako soukromý docent pivovarnictví. V roce 1880 byl jmenován mimořádným a v roce 1888 řádným profesorem chemie na Císařské a královské české vysoké škole technické v Praze. Dále přednášel zemědělskou chemii a technickou mikroskopii. Po roztržce se studenty odešel a přijal místo přednosty chemického oddělení na Patentním úřadu ve Vídni.

V roce 1906 odešel do penze a vrátil do Prahy, kde v roce 1910 zemřel. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.

Dílo

Spolky a instituce

Byl zakladatelem nebo spoluzakladatelem těchto spolků a institucí:

  • 1872 Česká společnost chemická
  • 1875 Sladovnická škola v Praze
  • 1878 Lihovarnická škola v Praze
  • 1880 Výzkumný ústav pro průmysl lihovarnický
  • 1887 Výzkumný ústav pro průmysl pivovarnický

Bělohoubek a Spor o Rukopisy

V roce 1885 byl Antonín Bělohoubek pověřen spolu s Vojtěchem Šafaříkem podrobným chemickým a mikroskopickým průzkumem Rukopisu královédvorského a zelenohorského. Oba vědci stanovili sérii pěti testů, kterými zkoušeli zkoumané rukopisy, původní rukopisy ze 14. století a podobné materiály z let 1780–1820. Testy probíhaly nezávisle v letech 1886–1887 a bylo zjištěno, že převážná většina reakcí zkoumaných rukopisů odpovídá reakcím skutečných středověkých materiálů. Bělohoubkův závěr zní: "Rukopis Kralodvorský se chová po stránce mikroskopické a mikrochemické v podstatě tak, jako nepochybně starobylé rukopisy z věku, do něhož se klade."[2] V jedné iniciále byla ale nalezena berlínská modř, která je známa až od 18. století. Tato skutečnost se pak stala jedním z hlavních argumentů odpůrců pravosti RKZ.

Spisy

Publikoval řadu knih a odborných článků, ve kterých se věnuje především otázkám pivovarnictví z mnoha různých hledisek. Celek těchto spisů tvoří ucelený interdisciplinární soubor, který je zároveň přehledem vědomostí, jež měla poslední třetina 19. století o tomto potravinářském oboru.

  • Několik slov o stavbě a zařizování pivovarův, Praha : vlastní náklad, v komisi kněhkupectví Frant. Řivnáče, 1875, 30 s., 2 složené l. příl. s architekt. výkresy. dostupné on-line
  • Einige Worte über den Bau und die Einrichtung von Brauereien, Prag : Selbstverlag. In Kommission bei Fr. Řivnáč, 1875, dostupné on-line
  • O vrchním kvašení mladinek pivních, Praha : vlastní náklad, v komisi kněhkupectví Frant. Řivnáče, 1877, dostupné on-line
  • O stanovení hodnoty ječmene, Praha : vlastní náklad, v komisí kněhkupectví J. Otto, 1880, dostupné on-line
  • Über die Obergährung von Bierwürzen, Prag : Selbstverlag. In Kommission bei Fr. Řivnáč, 1881, dostupné on-line
  • O vlivu droždí v jakosť piva a o významu čistých kvasnic pro pivovary českomoravské, Praha : vlastní náklad, 1885, dostupné on-line
  • Příspěvek k otázce o degeneraci ječmene, Praha : vlastní náklad, 1885 dostupné on-line
  • O chmeli Staro-Ouholickém. O prodejném kieseritu a jeho užívání, Praha : Nakladatel A. Reinwart knihkupec, 1891 dostupné on-line

Je rovněž autorem životopisných studií:

  • František Chodounský : náčrtek životopisný, Praha : vlastní náklad, 1884
  • Život a působení Františka Ondřeje Poupěte, Praha : vlastní náklad : V komisí knikupectví Fr. Řivnáče, 1878
  • M. Louis Pasteur : jeho život a působení, Praha : vlastní náklad, 1897

Ocenění díla

Odkazy

Externí odkazy

Literatura
  • HŘEBÍČEK, Robert Jan. Bělohoubek a Rukopisy. Pod Zvičinou. 1996, roč. XIV, čís. 4, s. 13–15. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-25. Archivováno 25. 5. 2011 na Wayback Machine
  • heslo Antonín Bělohoubek. In: Josef Tomeš a kolektiv. Český biografický slovník XX. století. Praha : Litomyšl: Paseka : P. Meissner, 1999. Svazek I. S. 73.

Reference
  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Ludmily na Vinohradech, sign. VIN Z6, s. 97
  2. BĚLOHOUBEK, Antonín. Zpráva o chemickém prozkoumání. Časopis musea království Českého. 1887, roč. 61. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-22. Archivováno 22. 12. 2011 na Wayback Machine
  3. Významné osobnosti, jímž byl udělen čestný doktorát ČVUT v Praze. www.cvut.cz [online]. [cit. 02-10-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-11-2011.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.