Atentát na Malcolma X

Dne 21. února 1965 hovořil Malcolm X ke čtyřem stům posluchačů během setkání Organizace afroamerické jednoty. Projev byl náhle přerušen[1] výkřikem: „Dej ty pracky pryč od mý peněženky, negře!“.[7][8] Když se Malcolm X spolu se svou ochrankou vydal k místu v hledišti, aby situaci zklidnil, vytáhl na něj útočník upilovanou brokovnici (známou též pod italským názvem lupara) a střelil jej do hrudníku.[9] Dva další komplicové vnikli na pódium a začali na Malcolma střílet z pistolí, přičemž jej zasáhli celkem šestnáctkrát.[8] Okolo stojící svědkové činu jednoho z atentátníků povalili na zem a spoutali, zatímco zbylí dva ze sálu uprchli.[10][11]

Zmíněným pachatelem, zadrženým přímo v sále byl Talmadge Hayer, člen hnutí Nation of Islam, známý též pod jménem Thomas Hagan.[11] Svědkové přítomní v sále poté policii popsali zbylé dva komplice Normana 3X Butlera a Thomase 15X Johnsona, kteří byli také členy Islámského národa. Všichni tří uvedení pachatelé zapojení do činu, byli obviněni za vraždu či za spoluúčast na ní.[12] Obviněný Hayer zprvu odmítal své zapojení do činu, později však u soudu vypověděl, že střílel na ležícího Malcolma X. Dále tvrdil, že jeho dva komplicové nebyli Butler a Johnson, nýbrž jiné osoby, které ale odmítl jmenovat.[13]

Butler, známý též jako Muhammad Abdúl Azíz, byl v roce 1985 podmínečně propuštěn, roku 1998 se stal vůdcem mešity v Harlemu a neustále deklaruje svou nevinu.[14]

Johnson, známý též jako Khalil Islam, byl z vězení propuštěn v roce 1997. Během výkonu trestu začal popírat učení organizace Islámský národ a posléze konvertoval k sunnitskému islámu. Stejně jako Butler popírá jakoukoliv vinu.[15]

Poslední z odsouzených Hayer, známý pod jménem Mudžáhid Halim, byl podmínečně propuštěn v roce 1993.[16]

Počet lidí, kteří přišli vzdát poslední hold ostatkům Malcolma X mezi 23. až 26. únorem, je odhadován na 14–30 000.[17] Pohřební obřad se konal dne 27. února v kostele církve Boha v Kristu Faith Temple nacházejícího se ve čtvrti Harlem. Kostel byl zcela zaplněn více než tisícovkou smutečních hostů.[18] Před kostelem byly navíc nainstalovány velké reproduktory tak, aby se dav, který se shromáždil před kostelem, mohl alespoň částečně účastnit posledního rozloučení[19] a navíc byl celý obřad živě přenášen televizí.[20]

Z řad známých bojovníků za lidská práva se obřadu účastnili John Lewis, Bayard Rustin, James Forman, James Farmer, Jesse Gray a Andrew Young.[18][21]

Malcolm X byl pohřben na washingtonském hřbitově Ferncliff Cemetery ve čtvrti Hartsdale.[20] Po skončení ceremonie převzali Malcolmovi pozůstalí lopaty od již čekajících kopáčů a sami dokončili jeho pochování.[22] Přátelé Malcolma X vytvořili po jeho smrti Sdružení pečujících matek, jejímž prostřednictvím vybrali dostatek finančních prostředků k zakoupení domu a zabezpečení budoucnosti pro jeho pozůstalou rodinu.[23]

Reakce na vraždu Malcoma X byly různé. Dr. Martin Luther King, Jr. poslal telegram Betty Shabazzové, ve které vyjádřil svoji lítost nad "šokující a tragickou vraždou vašeho manžela"

Elijah Muhammad na shromáždění Islámského Národu, 26. února, řekl, že "Malcoma X postihlo přesně to, co kázal," avšak popřel jakoukoli spojitost s atentátem. "Nechtěli jsme Malcoma zabít a ani jsme se o to nepokusili," řekl Muhammad. "Věděli jsme, že takovéto hloupé, ignorantské učení se postará o jeho konec."

New York Times napsali, že Malcom X byl "výjimečný, zvrácený muž", který "využil mnoho darů k zlým úmyslům", a že jeho život byl "podivně a žalostně promarněn". New York Post napsali, že "i jeho nejtvrdší kritici uznávali jeho brilantnost".

Mezinárodní tisk, obzvláště v Africe, byl soucitný. Dailey Times of Nigeria napsali, že Malcom X "bude mít místo v paláci mučedníků." Ghanian Times jej přirovnávali k Johnu Brownovi a Patricu Lumumbovi a řadili jej mezi "řadu Afričanů a Američanů, jež byli umučeni v boji za svobodu." Guangming Dailey, vycházející v Pekingu, konstatoval, že "Malcom byl zavražděn, protože bojoval za svobodu a rovnoprávnost," zatímco kubánské El Mundo označilo atentát za "další rasistický zločin, snažící se násilím vymýtit boj proti diskriminaci."