Askari

Slovo askari (v překladu z arabštiny znamená armáda, voják) sloužilo pro označení domorodých vojáků, kteří byli naverbováni pro službu v koloniálních armádách v 19. a v první polovině 20. století ve východní, severovýchodní a střední Africe.[1] Slovo askari pochází z arabského výrazu عسكري (askar), respektive původně z perského laškar, odkud bylo převzato do svahilštiny a do dalších jazyků (amharština, bosenština, italština, polština, somálština, turečtina, urdština a další). Jako askari bývají označování také příslušníci místních milicí, policie nebo ochranek.

T. von Eckenbrecher: "Tropická krajina v Německé východní Africe" (olej, 1896). Střet Němců a domorodých askari s místním obyvatelstvem.

Historie

Praxe získávání domorodých vojáků byla uplatňována v britských, italských, německých, portugalských a belgických koloniálních armádách, zatímco Francie a Španělsko tento způsob doplňování svých vojenských sil zpočátku nepoužívaly. Oddíly askari sehrály významnou roli při koloniální expanzi jednotlivých západoevropských zemí. Na dobytém území posléze tito domorodí vojáci sloužili v místních posádkách a v bezpečnostních složkách. Během první a druhé světové války oddíly askari bojovaly na frontách daleko od své vlasti - v jiných částech Afriky, na Blízkém východě nebo v Asii.[2]

Belgické kolonie

V belgické kolonii Svobodný (Nezávislý) stát Kongo (État indépendant du Congo) byli domorodí askari organizováni v ozbrojených složkách, zvaných Force Publique, ustavených v roce 1885.[3]

Pomník askari v Dar es Salaamu

Britské kolonie

Imperiální britská východoafrická společnost (Imperial British East Africa Company - IBEAC) verbovala příslušníky jednotek askari mezi Somálci, Súdánci a Swahilci. Od roku 1895 byla tak vytvořena uniformovaná ozbrojená složka, zvaná East African Rifles, později prapor King's African Rifles, který byl součástí pluku koloniálních vojsk.

Německé kolonie

V německé koloniální armádě (tzv. Schutztruppe) sloužili domorodá vojáci pod velením německých důstojníků a poddůstojníků zejména v oblasti Německé východní Afriky (pozdější Tanzanie). Tyto jednotky se zúčastnily i bojů v období první světové války.[2]

Italské kolonie

Itálie pro své imperiální zájmy v oblasti Afrického rohu verbovala místní Eritrejce a Somálce, kteří se pak pod italským velením od 80. let 19. století až po druhou světovou válku zúčastnili bojů nejen ve východní Africe, ale i v oblasti Indického oceánu. Jednalo se o jednotky pěšího vojska, jezdectva (na koních i na velbloudech) a lehkého dělostřelectva. Důležitou roli sehráli italští askari domorodého původu v letech 1935 - 1936 během tzv. habešské války.

Druhá světová válka

V průběhu druhé světové války se označení askari používalo také v přeneseném slova smyslu pro cizince, bojující v německých jednotkách, respektive v jednotkách SS. Jednalo se například o sovětské válečné zajatce, kteří přistoupili na službu v těchto jednotkách ( Rusy, Ukrajince, Litevce apod.), případně kteří sloužili jako dozorci v táborech smrti (Sobibor, Treblinka) nebo se podíleli na likvidaci povstání ve varšavském ghettu v roce 1943.[2]

Irák po roce 2003

Askari, pocházející z Afriky, se objevili i na počátku 21. století. Jednalo se o žoldnéře původem z Ugandy, kteří byli verbováni soukromými agenturami (např. agenturou Beowulf International[4] prostřednictvím místních agentur) a zúčastnili se operací na území Iráku po roce 2003, kupříkladu zajišťovali ostrahu mezinárodní vojenské základny Camp Victory v Bagdádu. [5]

Odkazy

Reference
  1. Deutsches Kolonial-Lexikon (1920) [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (německy)
  2. MOYD, Michelle. International Encyklopedia of the First World War. Askari [online]. Indiana University [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. "La Force publique" or "De openbare Weermacht" in the Belgian Congo [online]. [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Beowulf Defense and Security [online]. [cit. 2016-12-15]. Dostupné online.
  5. Uganda: Askaris in Iraq Ripped Off [online]. [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.