Armand Fallières

Clément Armand Fallières (6. listopadu 1841, Mézin, Lot-et-Garonne – 22. června 1931, tamtéž) byl francouzský politik a v letech 1906 až 1913 prezident Francie.

Armand Fallières
9. prezident Francouzské republiky
Ve funkci: 18. února 1906 – 18. února 1913
Předchůdce	Émile Loubet
Nástupce	Raymond Poincaré
Stranická příslušnost
Členství	Demokratická republikánská aliance
Narození	6. listopadu 1841 Mézin
Úmrtí	22. června 1931 (ve věku 89 let) Lannes
Místo pohřbení	Mézin
Choť	Jeanne Fallières
Děti	André Fallières
Alma mater	Pařížská právní fakulta Toulouská univerzita
Profese	politik a advokát
Ocenění	velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1905) Královský Viktoriin řetěz (1908) Řád sv. Mauricia a sv. Lazara velmistr Řádu čestné legie Řád sv. Ondřeje … více na Wikidatech
Commons	Armand Fallières
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vystudoval právo v Toulouse a v Paříži a stal se advokátem v Néracu, kde následně roku 1868 zahájil svoji politickou kariéru jako obecní radní. O tři roky později se stal starostou Néracu, přičemž v roce 1871 byl také zvolen do generální rady celého departmentu Lot-et-Garonne. Kvůli tomu, že byl zarytým stoupencem republiky, přišel v květnu 1873 po abdikaci Adolpha Thierse o svoji pozici. Již v únoru 1876 byl ale zvolen místostarostou Néracu a na konci roku 1877 v dalších volbách znovuzvolen.

Od května 1880 do listopadu 1881 působil jako podtajemník na ministerstvu vnitra pod Julesem Ferrym, od 7. srpna 1882 do 20. února 1883 pak toto ministerstvo vedl. Od 29. ledna 1883 byl na měsíc i premiérem a dočasně vedl i ministerstvo zahraničních věcí. Následně zastával různé ministerské pozice, působil např. jako ministr vnitra, spravedlnosti a veřejných služeb, přičemž v rámci poslední zmiňované pozice pracoval např. na úpravách vzdělávacího systému.

V červnu 1890 byl zvolen do senátu (poměrem hlasů 417 ku 23), v březnu 1899 pak předsedou senátu. Tuto pozici zastával až do ledna 1906, kdy byl unií levicových stran z obou komor parlamentu navržen jako kandidát na prezidenta. Tím se stal hned v prvním kole, když poměrem hlasů 449 ku 371 porazil Paula Doumera.