Arlberský silniční tunel

Arlberský silniční tunel (německy Arlberg Straßentunnel) je silniční tunel na Rakouské rychlostní silnici S16 (Arlberg Schnellstraße) v Lechtalských Alpách pod Arlberským průsmykem ve spolkových zemích Tyrolsko a Vorarlbersko. Se svojí délkou necelých 14 km je nejdelším rakouským tunelem a 3. nejdelším tunelem v Evropě.[1][2] Mýtné za průjezd tunelem činí 10 .[3]

Arlberský silniční tunel
Arlbergtunnel
Silnice S16 před tunelem ve směru do Bregenz
Základní údaje
StátRakousko Rakousko
MístoArlberg,
Tyrolsko / Vorarlbersko
Východní portál 47°8′18″ s. š., 10°17′42″ v. d.
Západní portál 47°7′48″ s. š., 10°7′8″ v. d.
SilniceRychlostní silnice S16
Zeměpisné souřadnice47°8′28,32″ s. š., 10°18′47,88″ v. d.
ProvozovatelASFiNAG
1. portálSankt Anton am Arlberg, Rakousko
2. portálLangen am Arlberg, Rakousko
Provozní délka13 972 m
Délka tubusu13 972 m
Počet dopr. tubusů1
Arlberský tunel
Výstavba
Zahájení stavby1974
Poslední průraz1977
Dokončení1978
Otevření1978
Náklady4 miliardy rakouských šilinků
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu1974
Průraz 1. tubusu1977
Dokončení 1. tubusu1978
Otevření 1. tubusu1978
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Tunel má pouze jeden tubus. Výstavba tunelu začala v roce 1974, k průrazu došlo v roce 1977 a k dokončení a zprovoznění v roce 1978. Stavba stála 4 miliardy tehdejších rakouských šilinků.

V tunelu se nacházejí nejhlubší větrací šachty v Evropě, které dosahují hloubky 736 m. Tunel je také spojen únikovými chodbami se souběžným železničním tunelem. Zajímavostí také je, že se tunel stavebně skládá z tunelů dvou. Hlavní tunel, jenž má délku cca 10,5 km na tyrolské straně končí před St. Antonem, protože, ač uzavřený, překonává potok Rossana a dalšími 3 kilometry tvoří obchvat St. Antonu.

Odkazy

Reference

  1. http://www.lotsberg.net/data/austria/list.html
  2. Archivovaná kopie. www.lotsberg.net [online]. [cit. 2012-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-06.
  3. Archivovaná kopie. www.asfinag.at [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-25.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.