Archlebov

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Archleb (jehož variantou byl Arkleb), což byl český hláskový převod německého jména Hartleb. Jméno vesnice se též psalo Arklebov a Hartlebov/Artlebov a jeho význam byl "Archlebův majetek". Nositelem jména patrně byl opat velehradského kláštera Arkleb písemně doložený k roku 1257, z jehož popudu asi vesnice vznikla.[3]

V sousedství dnešního hřbitova proběhl v roce 2014 archeologický průzkum, při kterém bylo nalezeno polykulturní pohřebiště. Nejstarší hroby kočovníků kultury se šňůrovou keramikou byly staré přes 4 000 let. Další nálezy pocházely z období kultury se zvoncovitými poháry a únětické kultury.[4] Jižně od obce v místě zvaném Bohutsko bývala osada Bohutice. V roce 1368 už byla uváděna jako pustá.[5]

První písemná zmínka o Archlebově pochází z roku 1349, kdy byla ves v držení Bohuše ze Ždánic. V předbělohorské době zde býval bratrský sbor. Po bitvě u Slavkova v roce 1805 zde bylo ubytováno 600 francouzských vojáků, kteří vyplenili zásoby místních obyvatel. Na choleru zemřelo v roce 1831 celkem 34 lidí. Roku 1845 byla postavena nová škola. V roce 1866 zemřelo při epidemii cholery 122 osob a musel být zřízen náhradní hřbitov na místě zvaném Podseče za Pustým. V První světové válce padlo 32 místních občanů. V legiích jich bojovalo 11. Elektřina zde byla zavedena v roce 1928. Roku 1930 vznikla na hranici katastru osada Žandovský mlýn.[6] Během Druhé světové války zahynula v koncentračním táboře židovská rodina Vodákova. Na konci války padl občan Emil Jarolík a tři domy byly poškozeny výbuchem bomby. Obec byla osvobozena 28. dubna 1945. V letech 1947–1951 byla postavena nová škola.

Archlebov vznikl jako kolonizační osada. Hlavní linie současné zástavby tvoří Spálený potok ve směru sever – jih a komunikace I/54 ve směru východ – západ. Katastrální území má rozlohu 1 332 ha, přičemž orná půda zaujímá více než 51 % výměry a lesní porosty pokrývají 33 %.

V Archlebově se nachází základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, pošta, pohostinství, prodejny smíšeného zboží, je zaveden plyn, vodovod a kanalizace.

Počet obyvatel k 1. 1. daného roku.

• Karel Jurek (1906–1998), místní kronikář a správce muzea
• Tomáš Ždánský (1915–1998), římskokatolický kněz a publicista

• Kostel sv. Šebestiána a sv. Rocha nechal v letech 1729–1731 vystavět kníže Josef Václav z Lichtenštejna. Předchozí kostel vznikl v roce 1639 opravou staršího bratrského sboru. Ve věží je zavěšen zvon s nápisem Milujte spravedlnost, kteříž soudíte zemi a myslete o Pánu Bohu (první verš starozákonní Knihy Moudrosti). Byl odlit ve Vyškově roku 1558 a z této dílny se na Moravě dosud dochovalo sedm zvonů.[7] Fara byla postavena v roce 1784.
• Výklenková kaplička, poklona svatého Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století
• Kříž
• Pomník padlých v 1. a 2. světové válce
• Přírodní památka Ochozy

• 
  Obecní úřad
• 
  Kaple sv. Jana Nepomuckého
• 
  Náves
• 
  Žandovský mlýn