Archidendron

Zástupci rodu Archidendron jsou beztrnné keře nebo stromy dorůstající výšky až 30 metrů. Listy jsou dvakrát zpeřené, složené z několika párů postranních vřeten, nesoucích 2 až 7 párů lístků. Lístky jsou spíše velké, vstřícné, s okrouhlou bází. Střední vřeteno listu často přesahuje poslední pár lístků. Na řapíku a hlavním i postranních vřetenech listu jsou žlázky. Palisty jsou drobné a opadavé. Květy jsou bílé, s dlouhými bílými tyčinkami, uspořádané nejčastěji v kulovitých hlávkách skládajících laty. Květenství jsou vrcholová, úžlabní nebo vyrůstají na kmenech a starších větvích. Kalich je zvonkovitý nebo trubkovitý, zakončený 5 zuby. Koruna je složena z 5 lístků, které jsou na bázi srostlé v korunní trubku. Tyčinek je mnoho, dlouze vyčnívají z květů a na bázi jsou srostlé v trubičku zpravidla kratší než je korunní trubka. Semeník je přisedlý nebo stopkatý, s mnoha vajíčky a nitkovitou čnělkou zakončenou vrcholovou bliznou. U některých druhů může být semeníků několik (apokarpní gyneceum), což je v rámci čeledi bobovité velmi řídký jev. Plody jsou rovné, silně zakřivené až spirálovitě stočené, ploché až válcovité. Semena jsou černá nebo modrá, bez míšku.[1][2][3]

• 
  Květenství A. bigeminum
• 
  Detail květu A. bigeminum
• 
  Lusk A. monadelphum

Rod Archidendron zahrnuje asi 100 druhů. Je rozšířen v tropické Asii a Austrálii. Areál sahá od Číny, jižní Indie a Srí Lanky přes Indočínu, Jihovýchodní Asii, Novou Guineu a východní Austrálii po Šalomounovy ostrovy a Mikronésii. Centrum rozšíření je v Jihovýchodní Asii, kde roste 62 druhů. Rostou zejména v sezónně suchých lesích a v nížinných deštných pralesích, zvláště při lesních okrajích, na starých pasekách a ve starším sekundárním lese. Většina druhů je vázána na písčité nebo lateritické půdy, pouze malý počet roste na bahnitých půdách. Zřídka vystupují i do vyšších nadmořských výšek (v Jihovýchodní Asii až do 1800 metrů).[1][2][3][4]

Semena jsou pravděpodobně šířena ptáky.[4]

Rod Archidendron má některé znaky považované za primitivní, které mu daly i jméno. Patří mezi ně zejména apokarpní gyneceum složené z několika pestíků, které bylo některými botaniky interpretováno jako dávný pozůstatek po vývojové větvi k čeledi růžovité (Rosaceae).[2] Poznatky molekulární systematiky tuto tezi nepotvrzují, neboť tribus Ingeae náleží v současné taxonomii bobovitých mezi nejodvozenější skupiny.[5]

Druh Archidendron vaillantii obsahuje saponiny a je jedovatý.[2]

Kůra druhu Archidendron clypearia z tropické Asie je důležitým zdrojem tříslovin. Semena A. eberhardtii jsou bohatá na škrob.[1] Semena některých druhů, zejména A. bulbalinum, A. jiringa a A. globosum, jsou jedlá a v jihovýchodní Asii často nabízena na tržištích. Slouží k ochucení tradičních pokrmů. Syrová semena jsou jedovatá. Lusky A. jiringa se používají k barvení hedvábí na purpurovo, listy a kůra poskytují černé barvivo. Listy A. clypearia slouží k barvení ratanu. Kořeny A. ellipticum se v jihovýchodní Asii používají k tradičnímu lovu ryb (barbasko), rozdrcené listy slouží proti vším. Některé druhy jsou těženy pro dřevo lokálního významu.[4][3]

Některé druhy mají význam v tradiční medicíně. Rozmělněné výhonky A. triplinervium byly v minulosti používány k léčení malárie. Druh Archidendron lucyi, pocházející z Austrálie a Nové Guiney, je v tropech řídce pěstován jako okrasný strom.[6]

• 
  Jedlá semena A. jiringa
• 
  Indonéský pokrm se semeny A. pauciflorum