Arbeit macht frei

Výraz „Arbeit macht frei“ použil v roce 1872 poprvé německý germanista a nacionalista Lorenz Diefenbach jako titul svého románu, díky čemuž se tato věta stala známou v německých nacionalistických kruzích. V roce 1928 pak vláda Výmarské republiky použila tuto větu v rámci své politiky veřejných prací pro nezaměstnané během hospodářské krize. V použití této věty bylo pokračováno i po roce 1933, kdy se k moci dostala NSDAP (Nacistická strana).

Arbeit Macht Frei v Malé pevnosti KT Terezín

Nápis „Arbeit macht frei“ byl umístěn u bran mnoha nacistických koncentračních táborů jako „jakési mystické prohlášení, že sebeobětování v podobě nekonečné práce může přinést jakousi duševní svobodu.“[2]

Přestože bylo v Německu běžnou praxí umísťovat u vchodů do institucionálních objektů a velkých sídlišť podobný druh nápisů, použití této věty bylo nařízeno SS generálem Theodorem Eickem, inspektorem koncentračních táborů a prvním velitelem koncentračního tábora Dachau.

Nápis „Arbeit macht frei“ lze stále spatřit na několika místech, včetně vstupu do tábora Auschwitz I. Dále se nachází u koncentračních táborů Dachau, Gross-Rosen, Sachsenhausen a Terezín.

Tento nápis nebyl použit u všech německých koncentračních táborů. Například v koncentračním táboře Buchenwald byl použit nápis „Jedem das Seine“, což v překladu znamená „Každému, co jeho jest“ či „Každému, co mu patří“ (doslova "každému to jeho" resp. "každému to svoje").

V noci na pátek 18. prosince 2009 byl snad nejznámější nápis Arbeit macht frei z brány koncentračního tábora Auschwitz I (Auschwitz, Osvětim) odcizen skupinou lupičů. Krádež vyvolala četné reakce, ostře ji odsoudil například i bývalý polský prezident Lech Wałęsa. Původní nápis byl nahrazen kopií, která byla pořízena při restaurování originálního nápisu.[3][4] 21. prosince 2009 byl nápis objeven na severu Polska rozřezán na tři kusy odpovídající jednotlivým slovům.[5]