Appalačie
Appalačie byl velký ostrovní kontinent, který existoval v období pozdní křídy (asi před 100 až 66 miliony let) na území západu Severní Ameriky.[1] Vznikl rozšířením Velkého vnitrozemského moře, které v této době „přeťalo“ severoamerický kontinent přibližně napůl, a to v severojižním směru. Díky tomu se severoamerická dinosauří megafauna vyvíjela odlišně na západě (v Laramidii) a na východě (v Appalačii).[2]
Charakteristika
Appalačie nese název odvozený od Appalačského pohoří.[3] Tato pevninská masa vznikla stejně jako Laramidie rozšířením moře v průběhu geologických věků cenoman až turon (asi před 100 až 90 miliony let) a zanikl počátkem paleocénu (asi před 70 až 60 miliony let) ústupem moře do oblasti dnešního Mexického zálivu.[4] Nacházejí se zde známé fosiliferní formace, jako je souvrství Navesink nebo souvrství Demopolis Chalk.
Fauna
Tento pevninský blok obývalo velké množství živočichů, včetně populárních dinosaurů, ptakoještěrů a mnoha dalších.[5] Žili zde také tyranosauroidi, kteří se vývojově oddělili od laramidisjkých – v současnosti jsou odtud známé tři rody těchto teropodů – Dryptosaurus[6], dále Appalachiosaurus[7] a nejnověji poněkud pochybný rod Teihivenator[8]. Žila zde také velká skupina ankylosaurů a hadrosauridů, podobných laramidijskému rodu Corythosaurus[9].
V oblasti Appalačie se v období pozdní křídy vyskytovaly také velké až obří formy ornitomimosaurů.[10]
Odkazy
Reference
- Susannah C. R. Maidment, Christopher D. Dean, Robert I. Mansergh and Richard J. Butler (2021). Deep-time biodiversity patterns and the dinosaurian fossil record of the Late Cretaceous Western Interior, North America. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 288 (1953): 20210692. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.0692
- Brownstein, Chase D. (2018). The biogeography and ecology of the Cretaceous non-avian dinosaurs of Appalachia. Palaeontologia Electronica. 21 (1.5A): 1–56. doi: 10.26879/801
- Liu, Lijun (2014). Rejuvenation of Appalachian topography caused by subsidence-induced differential erosion. Nature Geoscience. 7 (7): 518–523. doi: 10.1038/ngeo2187
- Lehman, T. M. (2001). Late Cretaceous dinosaur provinciality: In: Mesozoic Vertebrate Life, edited by Tanke, D. H., and Carpenter, K., Indiana University Press, pp. 310–328.
- Adams, Thomas (2017). New Data on Mid- Cretaceous Ecosystems and Faunal Diversity in Appalachia: Insights from the Woodbine Formation (Cenomanian) of North Texas. Geological Society of America Abstracts with Programs. 49 (1). doi: 10.1130/abs/2017SC-289203
- SOCHA, Vladimír. Copeův drásající ještěr. OSEL.cz [online]. 31. října 2016. Dostupné online. (česky)
- SOCHA, Vladimír. Ještěr z Appalačie. OSEL.cz [online]. 12. dubna 2018. Dostupné online. (česky)
- Chan-gyu, Yun (2017). "Teihivenator gen. nov., a new generic name for the Tyrannosauroid Dinosaur "Laelaps" macropus (Cope, 1868; preoccupied by Koch, 1836)". Journal of Zoological And Bioscience Research. 4.
- SOCHA, Vladimír. Dinosaurus s přilbou. OSEL.cz [online]. 8. října 2020. Dostupné online. (česky)
- Chinzorig Tsogtbaatar, Thomas Cullen, George Phillips, Richard Rolke & Lindsay E. Zanno (2022). Large-bodied ornithomimosaurs inhabited Appalachia during the Late Cretaceous of North America. bioRxiv. 2022.03.25.485782. doi: https://doi.org/10.1101/2022.03.25.485782
Literatura
- Colbert, E. H. (1948). A Hadrosaurian Dinosaur from New Jersey. Proceedings of the Academy of Natural Sciences of Philadelphia. 100: 23–37.
- Brownstein, C. D. (2021). Dinosaurs from the Santonian-Campanian Atlantic coastline substantiate phylogenetic signatures of vicariance in Cretaceous North America. Royal Society Open Science. 8 (8): 210127. doi: https://doi.org/10.1098/rsos.210127
- Christopher R. Noto, Domenic C. D’Amore, Stephanie K. Drumheller & Thomas L. Adams (2022). A newly recognized theropod assemblage from the Lewisville Formation (Woodbine Group; Cenomanian) and its implications for understanding Late Cretaceous Appalachian terrestrial ecosystems. PeerJ. 10: e12782. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12782
Externí odkazy
- Článek na webu Sci News (anglicky)