Antonín Hugo Bradáč

Narodil se v Olší nad Oslavou na západní Moravě v roce 1911 a v roce 1933 maturoval na gymnáziu ve Velkém Meziříčí. Následně studoval teologii a v roce 1939 byl vysvěcen na římskokatolického kněze. V letech 1939–1946 působil postupně v Bystřici nad Pernštejnem a v Klentnici. V roce 1946 byl ustanoven duchovním správcem v Pavlově, kde působil až do své smrti. Psal básně a prózu, které publikoval např. v Lidové demokracii. Náměty svých literárních prací čerpal přímo ze svého rodiště Olší nad Oslavou, či z jeho blízkého okolí (Netín, Mostiště).

V roce 1961 proslovil kázání při pohřbu kněze a spisovatele Jakuba Demla v Tasově, přestože Deml před svou smrtí výslovně žádal[1] aby Bradáč na jeho pohřbu nemluvil. V roce 1973 odešel ze zdravotních důvodů do penze, zůstal však bydlet v Pavlově a dle svých možností zde dále jako kněz vypomáhal. V Pavlově zemřel, a je pohřben na tamním novém hřbitově. Byl v Pavlově posledním farářem, v posledním roce jeho života již farnost administroval kněz z Bohdalova, později z Radostína nad Oslavou.