Římskokatolická farnost Pavlov u Radostína nad Oslavou

Nejstarší doklady o duchovní správě v Pavlově jsou z roku 1380. Zřejmě v době třicetileté války samostatná farnost zanikla, a kostel byl postupně filiální k Velkému Meziříčí, později k Radostínu. V letech 1786–1865 bylo učiněno několik neúspěšných pokusů obnovit v Pavlově farnost. Až 9. června 1865 bylo povoleno Pavlov osamostatnit. Byla postavena nová fara, a v roce 1867 zde byl ustanoven samostatný duchovní správce.

V roce 1973 začal materiální správu farnosti obstarávat kněz z Bohdalova, a pavlovský farář Antonín Hugo Bradáč si ponechal ze zdravotních důvodů pouze správu duchovní (sloužení bohoslužeb, zpovídání atd.). V roce 1974 P. Bradáč zemřel, a farnost začala být ex currendo spravována z Radostína, přičemž na faře postupně bydlelo několik kněží–penzistů, kteří v Pavlově sloužili bohoslužby. Poslední takovýto výpomocný duchovní zemřel v roce 1997.

V listopadu 2014 se ve farnosti konaly lidové misie.[2].[3]

Každoročně se ve farnosti koná tříkrálová sbírka, v roce 2018 se při ní v Pavlově vybralo 15 572 korun,[4]

Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 23. duben. Adorační den připadá na nejbližší neděli po 19. dubnu.