Antonín Hons

Narodil se v Nemyslovicích. Jeho otec Josef Hons byl sedlákem.[3] Antonín Hons byl samoukem. Vzdělával se hlavně četbou. Pocházel z Nemyslovic a rodný statek spravoval s odbornou znalostí, takže jeho hospodářství patřilo k nejlepším na okrese. Působil jako obchodník. Byl členem správní rady spolkového cukrovaru.[4] Na konci 19. století zastával úřad starosty Nemyslovic. Ve vesnici se po něm jmenuje památný strom Honsova lípa.[5] Byl rolníkem a obchodníkem s uhlím v Nemyslovicích. Od roku 1865 zasedal v okresním zastupitelstvu v Mladé Boleslavi a od roku 1873 byl členem okresní školní rady tamtéž. Od roku 1882 zastával funkci náměstka předsedy mladoboleslavské Hospodářské záložny. Od roku 1885 byl rovněž předsedou politického klubu a místního odboru Národní jednoty severočeské (spolek na podporu českých menšin). Byl spoluzakladatelem a předsedou správní rady spolkového cukrovaru a zakladatelem okrašlovacího spolku.[2]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Bělá.[6] V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo.[7] Čeští poslanci (Národní strana, staročeská) tehdy na protest praktikovali politiku pasivní rezistence (bojkotu sněmu). Byl následně zbaven mandátu pro absenci v září 1868.[8] Manifestačně byl opětovně zvolen v září 1869.[9] Mandát obhájil i v řádných zemských volbách v roce 1870[10] a zemských volbách v roce 1872.[11] Česká pasivní rezistence tehdy pokračovala, takže Hons byl pro absenci opět zbaven mandátu ale zvolen v doplňovacích volbách roku 1873.[12] V doplňovacích volbách roku 1874 místo něj do sněmu usedl Jan Krouský.[13]

Zemřel v dubnu 1900 ve věku 65 let. Pohřben byl 25. dubna 1900 v Mladé Boleslavi.[4]