Antonín Bobek

Antonín Bobek (15. února 1900, Chlumín u Mělníka – 11. května 1943, Věznice Plötzensee)[1] byl původním povoláním průvodčí.[1] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava se zapojil do řad vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa (ON).[2] Antonín Bobek se stal velitelem pětičlenné odbojové skupiny, označované v materiálech německých bezpečnostních složek jako „Waffengruppe Bobek“ (Bobkova zbraňová skupina).[2] Ta byla součástí ON, její členové se bezprostředně znali s podplukovníkem Josefem Mašínem (jedním ze Tří králů), byli s ním v úzkém spojení a pracovali dle jeho instrukcí.[2] Úkolem Bobkovy zbraňové skupiny byla pomoc při ukrývání zbraní, jenž měly být použity (v případě povstání) proti nacistům.[2] Jeden z jejich meziskladů ilegálně držených zbraní a dalšího vojenského materiálu se nacházel v uhelném sklepě domu na adrese Muchova 226/3, 160 00 Praha 6 - Dejvice (GPS souřadnice: 50.0983369N, 14.4068678E).[3] Počet zbraní, které prošly tímto meziskladem dosahoval hmotnosti více než jedné tuny a mezi zde ukrývaným vojenským materiálem nechyběl ani těžký kulomet a také letecké kulomety.[2] Německé bezpečnostní složky Bobkovu zbraňovou skupinu odhalily a všech jejích pět členů bylo odsouzeno k trestu smrti a popraveno stětím gilotinou v roce 1943 v berlínské Věznici Plötzensee.[2]

Antonín Bobek
Narození	15. února 1900 Chlumín u Mělníka, Československo Československo
Úmrtí	11. května 1943 Věznice Plötzensee, Německá říše Německá říše
Příčina úmrtí	sťat gilotinou
Povolání	průvodčí
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Klempíř Josef Líkař z Bílé Hory se Třem králům staral o zbraně a výbušniny

Jeho švagr Václav Řehák výbušniny umisťoval a pomáhal jako spojka a ostraha štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi

Antonín Bobek byl dne 4. prosince 1942 odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě[1] – za spolupráci se zpravodajsko–sabotážní skupinou odbojové organizace Obrana národa: s podplukovníkem Josefem Balabánem, podplukovníkem Josefem Mašínem a štábním kapitánem Václavem Morávkem. Byl popraven gilotinou dne 11. května 1943.[1]