Anselm Boëtius de Boodt

Anselm Boëtius de Boodt (1550 Bruggy21. června 1632 Bruggy) byl flanderský lékař, mineralog, botanik a chemik, působící ve službách císaře Rudolfa II. v Praze, autor první mineralogické příručky Čech a přírodopisných skic.

Anselm Boëtius de Boodt
Narození1550
Bruggy
Úmrtí21. června 1632 (ve věku 81–82 let)
Bruggy
Alma materUniverzita Heidelberg
Padovská univerzita
Stará univerzita v Lovani
Povoláníchemik, lékař, mineralog, botanický ilustrátor, geolog, právník a přírodovědec
ZaměstnavatelRudolf II.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z bohaté katolické patricijské rodiny, doložené v Bruggách od 13. století. Na univerzitě v Heidelbergu vystudoval civilní a kanonické právo, pobýval také na univerzitě v Orléansu. Spřátelil se se švýcarským teologem Thomasem Erastem, s nímž odjel na univerzitu do Padovy, kde pokračoval studiem medicíny, jež dovršil doktorátem. Od roku 1580 do roku 1583 byl radním v Bruggách a podílel se na finanční správě města. Po té, co zvítězili kalvinisté, musel odejít do exilu. V roce 1583 přijel do Čech, a stal se osobním lékařem pražského purkrabí Viléma z Rožmberka. V roce 1584 dovršil svou duchovní dráhu tím, že byl jmenován titulárním kanovníkem katedrály sv. Donáta v Bruggách, aniž by musel dodržovat tamější službu a rezidenci. Nadále bydlel v Praze u dvora císaře Rudolfa II., pro něhož pracoval jako badatel v oborech mineralogie, botaniky, zoologie a chemie. Byl rovněž schopný kreslíř a ilustrátor svých knih. V roce 1604 postoupil mezi osobní lékaře císaře Rudolfa II., když zemřel jeho předchůdce Rembert Dodoens. Po císařově smrti v roce 1612 se vrátil do Brugg, kde až do své smrti užíval důchodu. V tamní katedrále byl pohřben do rodinné hrobky, z níž se dochoval malovaný epitaf jeho rodiny.

V Praze byl členem kruhu alchymistů kolem Rudolfa II., pro Rudolfovu Kunstkomoru vytvořil sbírku drahokamů a věnoval se jejich studiu. Přátelil se mj. s Tadeášem Hájkem z Hájku.

Dílo

Dikobraz z přírodopisného atlasu Rudolfa II.
Titulní strana prvního vydání mineralogické příručky
  • Mineralogická příručka Čech Gemmarum et Lapidum Historia (1609), jeho hlavní badatelská práce, popsal 600 minerálů a zmínil 233 dalších, které se vyskytovaly v Čechách. Kromě jejich mineralogických vlastností popsal jejich využití ve šperkařství, ve farmacii a jejich ekonomickou hodnotu. Také je zařadil do své stupnice tvrdosti. Předpokládal existenci atomů a kriticky se stavěl k alchymii a k následovníkům Paracelsa. Jako první popsal český granát, tvrdil, že našel exemplář velikosti holubího vejce a že jej zařadil do Rudolfovy sbírky.
  • Botanická příručka Florum herbarum ac fructuum selectiorum icones et vires, pleraeque hactenus ignotae vyšla posmrtně roku 1640; zavádí moderní taxonomii druhů[1].
  • 728 akvarelových kreseb přírodopisného atlasu sestavil s Jorisem Hoefnagelem pro císaře Rudolfa II.
  • Rytiny do heraldického a emblematického atlasu Symbola divina et humana Pontificum, Imperatorum et Regum, který vydával Ottavio Strada[2].

Odkazy

Reference

  1. dostupná online:http://www.flandrica.be/items/show/892/
  2. dostupná onlinehttp://digital.onb.ac.at/OnbViewer/viewer.faces?doc=ABO_%2BZ185664200

Literatura

  • Karel Černý, Petr Svobodný: Historia, medicina, cultura, sborník k dějinám medicíny. Karolinum Praha 2006; s. 76, ISBN 80-246-1099-X
  • Josef Janáček: Rudolf II. a jeho doba. Svoboda Praha 1987, s. 431.
  • Winfried Pötsch, Annelore Fischer, Wolfgang Müller: Lexikon bedeutender Chemiker. Frankfurt am Main 1988, ISBN 3-8171-1055-3

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.