Mentální anorexie

Mentální anorexie (latinsky anorexia nervosa, z řečtiny an – zbavení, nedostatek; orexis – chuť) je duševní nemoc spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle; spolu s bulimií se řadí mezi tzv. poruchy příjmu potravy. Lidé trpící mentální anorexii jsou také většinou obětí poruch osobnosti, které se projeví, až když jedinec trpí nějakou duševní poruchou. Typickou poruchou osobnosti spojenou s anorexií je například narcismus. Lidé nemusí trpět přímo narcismem, ale mohou mít tzv. narcistní nerovnováhu, tedy sklony k narcismu. Samotný narcismus se totiž začíná tvořit a rozvíjet v útlém dětství. U jedinců, kteří mají diagnostikovanou duševní poruchu, se mohou začít objevovat znaky poruch osobnosti později, tedy v době, kdy už trpí nějakou duševní poruchou.

Mentální anorexie
Reprodukce fotografií ženy, která se léčila s mentální anorexií. Jednalo se o pacientku doktora Williama Gulla známou pod názvem Miss A. Horní obrázek je z roku 1866 a zachycuje dobu před léčbou, dolní obrázek z roku 1870 po léčbě.
Klasifikace
MKN-10F50.0, F50.1
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anorexie a mentální anorexie jsou částečně dva odlišné pojmy. Samotná anorexie jako taková je dočasná, většinou krátkodobá ztráta chuti k jídlu, která ale může u každého člověka trvat různou dobu. Tato anorexie se vyskytuje například u jedinců trpící těžkými depresemi nebo jinými psychickými problémy. Anorexie jako taková je tedy dočasná ztráta chuti k jídlu a ne vždy je způsobena psychickými problémy nebo pocitem, že je jedinec obézní a že musí zhubnout.

Mentální anorexie je dlouhodobá psychická nemoc spočívající v odmítání potravy, která ve vážnějších případech končí smrtí. Tuto nemoc spouští většinou tzv. „nárazové impulzy“ psychického původu, jako je například úmrtí v rodině, rozchod s partnerem apod. Mentální anorexie je tedy spojena s nějakým velkým a závažným psychickým problémem, se kterým se jedinec nemůže vyrovnat. Svoje problémy, aniž by je dobře zhodnotil a zanalyzoval, řeší tím, že nejí a odmítá potravu. Mají ji jedinci, kteří mají nějaký závažný psychický problém a „vylívají si ho“ na své postavě, tedy tím, že odmítají potravu a nedodávají tělu potřebné živiny.

Mentální anorexie začíná nejčastěji v pubertě, tedy ve věku mezi 14. a 18. rokem života, ale může se objevit dříve i později. Často začíná jako reakce na nějakou novou životní situaci či událost, se kterou se daný jedinec nedokáže vypořádat (přechod na střední či vysokou školu, rozvod rodičů, úmrtí v rodině apod.).

Pro anorexii je charakteristické snižování hmotnosti úmyslně vyvolané daným jedincem, které vyvolává jednak snižováním příjmu tekutin a potravy, dále zvyšováním energetického výdeje (cvičení), z dalších prostředků jimi využívanými je vyprovokované zvracení, průjmy či užívání anorektik a diuretik.

Anorexií trpí většinou ženy, ale jsou známy i případy, kdy touto nemocí onemocněli muži. Anorexií trpí v mnohých případech dívky ze sportovních a uměleckých škol – dívky chtějí mít výsledky. To však vede někdy až do extrémů, kdy dívka jí vatu, aby zahnala hlad.

Historie

Anorexie není civilizační choroba, záznamy o ní jsou i z dřívějších století. Nezdravé hubnutí bylo posedlostí i císařovny Alžběty Bavorské (1837–1898), známé pod přezdívkou princezna Sissi – její tělesná hmotnost nikdy nepřesáhla 55 kg, držela drastické diety – jedla jen ovoce a pila šťávu ze syrového masa, nosila přehnaně utažené šněrovačky – poté se dokonce do korzetů nechávala zašívat a veškerý volný čas naplňovala sportem; Sissi si údajně nikdy nesedla, ani ve svých pokojích neměla židle, a při hostinách se používala zvláštní klekátka. Brigitte Hammannová, která napsala její životopis, doslova uvádí, že Alžběta Bavorská vykazovala veškeré znaky mentální anorexie. Hmotnost 55 kg, která je uvedena výše, je nejvyšší hmotností, jíž při svých 172 cm dosáhla (většinou se její hmotnost pohybovala mezi 44 a 48 kg). Hmotnost si kontrolovala 3× denně. Tento stav byl zapříčiněn princezniným neuspokojivým manželským a společenským životem, nároky, které na ni byly kladeny, a rovněž i její rodinné předpoklady.

Projevy

Dívka trpící mentální anorexií

Aby se tato porucha dala diagnostikovat, musí být splněná tato kritéria (podle mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10):

  • Úbytek hmotnosti (nebo u dětí chybění přírůstku hmotnosti) minimálně o 15 % oproti tělesné hmotnosti normální pro daný věk a výšku nebo BMI index je 17,5 a méně
  • Hmotnost si pacient/pacientka snižuje sám/sama dietami
  • Vnímání sebe sama jako příliš tlusté/tlustého, přetrvávající strach z tloušťky, zkreslených představách o vlastním těle
  • Výrazná porucha hypotalamo-hypofyzo-gonadální osy projevující se u žen amenoreou, u mužů ztráta libida a potence
  • Při vzniku onemocnění před pubertou je tato opožděna či zastavena
  • Nespavost, nesoustředěnost

Primární projevy

Mezi tyto projevy náleží odmítání potravy či v případě nemožnosti odmítnutí (nemoc je často tajena) následné vyzvracení potravy (pokud se opakuje a střídá s přejídáním, jedná se o bulimii), jedním z častých (nikoli zákonitých) projevů je i sklon k extrémnímu sportovnímu nasazení.

Sekundárními projevy

Tyto projevy nejsou dané, nemusí nastat u všech případů !

Kromě mnoha fyzických problémů se objevuje také řada problémů psychických

  • pocity smutku, osamocení, zoufalství, bezmoci, deprese
  • sebevražedné sklony – sklony k sebepoškozování

V extrémních případech může vést porucha příjmu potravy u mentální anorexie a bulimie až ke smrti. Anorexie v těžké formě bývá smrtelná zhruba v 50 %.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.