Anna Náprstková

Narodila se v Praze v rodině zámožných měšťanů mlynáře Vincence Homa a Josefy, roz. Draské. Zde navštěvovala Svatopetrskou školu. Na jaře 1795 jí během povodně utonul otec.[3] Protože matka neměla na zaplacení školy, Anna si tzv. sobotáles odpracovávala sama, když uklízela třídu a posluhovala učiteli. V osmi letech jí onemocněla i matka. Rodina po smrti otce zchudla. Nejprve musela jít do služby sestra Barbora (1780–1852) a v jedenácti letech i Anna, která vstoupila do služby ke svému strýci. Po jeho smrti sloužila u druhého strýce, kterému vedla domácnost a pracovala také v jeho krupařském obchodě na Malé Straně.[4] Zde se učila od svých příbuzných v obchodě a svou pílí pomáhala jeho rozvoji.

V únoru 1808 se provdala za Jana Nováka z Malé Strany. Spolu měli tři děti: Jana (1808–1828) – studoval filozofii, Antonína (1810–1836) a Rosalii (1817–1830).[5] Po svatbě začali provozovat restauraci na Malé Straně, pak v Ostruhové ulici (dnes Nerudově) a na nakonec si v karlínské Invalidovně zřídili pro vojáky "stravovatelství a výčep". Vzala si k sobě svou matku a mladší sestru Madlenku. Později se odstěhovali do Karlína, kde otevřeli vývařovnu s obsluhou. Zde se Anna zdokonalila v obchodě. Později, když její sestra Barbora Serafínová ovdověla, přestěhovala se k nim a pomáhala jim s domácností a hospodařením. Státní bankrot v roce 1811 znehodnotil úspory a rodina přišla asi o 90 % majetku. Museli začít znovu a pronajali si tentokrát pivovar U Hermonů.

Po dvanácti letech manželství Anna ovdověla a v roce 1822 se provdala[6] podruhé za sládka Antonína Fingerhuta (1775–1832). V roce 1880 bylo příjmení úředně změněno z Fingerhut na Náprstek.[7]. Za manželem se přestěhovala na Havelské náměstí do pivovaru U Šturmů a v srpnu 1826 spolu zakoupili dům U Halánků na Betlémském náměstí. Zde byl pivovar a vinopalna. Roku 1832 Anna Náprstková ovdověla opět a ze třinácti dětí jí zbývali jen dva synové, Ferdinand a Vojta. Syna Vojtěcha podporovala jak v době jeho vyhnanství (odešel do emigrace do USA po potlačení revoluce v roce 1848 a strávil tam deset let), tak i později, kdy se stala mecenáškou aktivit vedoucích k založení dnešního Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Byla také jednou z prvních podporovatelek Amerického klubu dam, prvního českého ženského osvětového spolku, který se scházel v knihovně v domě U Halánků.[8]

Získala značný majetek, který využívala na podporu chudých. První den v měsíci vždy rozdávala bochníky chleba nebo peněžitou almužnu. Mezi dráteníky, kteří procházeli zemí, byla známa jako panímaminka Náprstková. Podporovala i nemajetné studenty a poutníkům poskytovala zdarma noclehy. Výnosná živnost jí umožnila zakoupit další dům a kromě výroby lihovin provozovala i obchod a výčep s restaurací. Po celý život zůstala skromná, pracovitá a pokorná. Pohřbena byla v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech[9].