Andrew Breitbart

Andrew James Breitbart (1. února, 1969 Los Angeles1. března 2012 Los Angeles) byl americký konzervativní novinář, spisovatel a politický komentátor, zakladatel Breitbart News a spoluzakladatel Huffington Post.

Andrew Breitbart
Narození1. února 1969
Los Angeles
Úmrtí1. března 2012 (ve věku 43 let)
Los Angeles
Příčina úmrtísrdeční selhání
Místo pohřbeníHillside Memorial Park
Alma materTulane University
Brentwood School
Povolánínovinář, vydavatel, redaktor a konspirační teoretik
ZaměstnavatelThe Washington Times
Politická stranaRepublikánská strana
Nábož. vyznáníjudaismus
ChoťSusannah Bean (1997–2012)
Webbreitbart.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poté, co se podílel na založení a začátcích HuffPost[1] a Drudge Report,[2] Breitbart založil Breitbart News, extrémně pravicový server, za účelem publikování zpravodajství a politických názorů a komentářů. Se svým zpravodajstvím sehrál hlavní roli v několika známých amerických skandálech (skandál Anthony Weinera se sexuálními smskami, vyhození Shirley Sherrodové z práce, kontroverze s tajnými videy ACORN 2009).[3] Komentátoři jako Nick Gillespie a Conor Friedersdorf tvrdí, že Breitbart změnil způsob jak lidé píší o politice tím, že ukázal, jak může být internet používán k obcházení informačních blokád, tvořených oficiálními mluvčími a klasickými médii.[4][5]

Život

Ve věku tří týdnů byl adoptován Geraldem a Arlene Breitbartovými. Přestože jeho biologičtí rodiče byli Američané irského původu, byl adoptivními rodiči vychováván v židovské víře (otec byl žid a matka konvertovala). Jako dospělý byl agnostikem,[6] ale netajil se sympatiemi k judaismu a k Izraeli.[7]

Během střední školy si přivydělával rozvážením pizzy. V roce 1991 získal bakalářský titul na Tulane University a údajně poté vůbec netušil, co bude dělat dál.[8] Krátce pracoval pro několik mediálních společností. Ze svého původně levicového smýšlení údajně prozřel poté, co sledoval slyšení kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Spojených států Clarence Thomase v Kongresu, v němž byl šokován nepodloženými útoky levicových liberálů. Stal se poté reaganovským konzervativcem se sympatiemi k libertariánství. Svá politická a filosofická stanoviska si dále vyjasňoval i při poslechu osobností jako byl Rush Limbaugh, či při četbě knih, jako je Sexuální persona od Camille Pagliaové, která svým obšírným přehledem západního umění, literatury a kultury od dob starověkého Egypta až po 20. století jej přiměla si uvědomit, jak málo je toho naučili na univerzitě.

Odkazy

Reference

  1. Breitbart.com has Drudge to thank for its success [online]. Cnet news, November 2005 [cit. 2009-07-29]. Dostupné online.
  2. NG, Christina. Publisher and Author Andrew Breitbart Dead [online]. ABC News [cit. 2012-08-15]. Dostupné online.
  3. ROSHAN, Maer; SLAYTON, Hunter R. Archivovaná kopie [online]. AlterNet, March 8, 2012 [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-23.
  4. GILLESPIE, Nick. How Andrew Breitbart changed the news [online]. CNN, March 2, 2012. Dostupné online.
  5. Andrew Breitbart's Legacy: Credit and Blame Where It's Due [online]. Politics [cit. 2015-01-13]. Dostupné online.
  6. BEAM, Christopher. Andrew Breitbart hijacks Anthony Weiner's press conference: What makes the conservative pundit tick.. Slate Magazine [online]. 2010-03-15 [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Comment: Andrew Breitbart, Israel and Judaism. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ‘News addict’ gets his fix. The Washington Times [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. (anglicky)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrew Breitbart na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.