Andrej Borisovič Zubov

Narozen 16. ledna 1952 v Moskvě. V roce 1973 absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů. V roce 1978 obhájil disertační práci na téma Zkušenosti z parlamentní demokracie v Thajsku. V roce 1989 obhájil doktorskou práci Parlamentní demokracie a politické tradice Východu. Na základě této práce byl ve stejném roce jmenován doktorem historických věd. Od roku 1989 do roku 2001 působil v Institutu orientálních studií. Do roku 2014 pracoval ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě.

prof. Andrej Borisovič Zubov (Профессор Андрей Зубов)

V roce 2014 probíhala ve východní Evropě tzv. Krymská krize, během které se Andrej Zubov kriticky vyjádřil k postupu ruských vládních činitelů a k oficiální zahraniční politice své země. V liberálně orientovaném deníku Vedomosti publikoval 1. března 2014 článek To už tady bylo[3], ve kterém přirovnal vojenskou intervenci Ruska na Krymském poloostrově k událostem z let 1938 až 1939 ve střední Evropě. Tehdy nacistické Německo připojilo Rakousko při anšlusu Rakouska, dále české pohraniční oblasti a nakonec také litevskou oblast Klaipėda (označovaná jako Memelland).

Dle jeho slov bylo cílem článku zjistit, jak bude ruská společnost žijící v demokratickém, nesovětském a nekomunistickém Rusku, reagovat na prohlášení, které je v rozporu s oficiální politikou Ruské federace a v rozporu s politikou prezidenta Vladimíra Putina. Reakce na článek byla poměrně rychlá a profesor Zubov byl do tří týdnů propuštěn ze svého místa ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Jako důvod propuštění uvedlo MGIMO na svých oficiálních stránkách „nemorální chování“.[5] Ještě před tímto krokem MGIMO byl na profesora Zubova vyvíjen nátlak, aby z institutu odešel sám, což zcela odmítl.[6]

Na jeho podporu se vyjádřila část kolegů z MGIMO, a to ústně nebo písemně. Nejsilněji reagovala jeho kolegyně Ella Kolesniková, která podala výpověď, aby tak protestovala proti propuštění profesora Zubova.[5] Mezinárodní akademická obec se většinou postavila za profesora Zubova a vyjádřila mu podporu. V České republice to byla např. Masarykova univerzita, která nabídla profesorovi Zubovovi místo na fakultě sociálních studií.[7][8]

V jednom z rozhovorů pro Echo Moskvy v únoru 2017 prohlásil, že „náš úkol profesionálů je říkat pravdu tak, aby ji lidé pochopili“. Později v dialogu došlo i na církev v Německu:

• Zubov: „Podívejte se také: protestantská církev v 19. století v Německu bezvýhradně sloužila císaři.“
• Dymarskij (redaktor): „No a Vatikánu.“
• Zubov: „A Vatikánu, přirozeně. Buď Vatikánu nebo Vatikáncům.“[9]

• Parlamentarizm v Tailande: Opyt issledovanija sovremennogo vostočnogo obščestva metodom analiza izbiratel’noj statistiki. [Parlamentarismus v Thajsku: Experiment výzkumu současné východní společnosti metodou analýzy volebních statistik.] Moskva: Nauka, 1982. [Orig. Парламентаризм в Таиланде: Опыт исследования современного восточного общества методом анализа избирательной статистики.]
• Parlamentskaja demokratija i političeskaja tradicija Vostoka. [Parlamentní demokracie a politická tradice Východu.] Moskva: Nauka, 1990. [Orig. Парламентская демократия и политическая традиция Востока.]
• L’Euroasia del Nord: Il rischio del caos dopo l’impero sovetico. San Paolo: Cinisello Balsamo (Milano), 1994. 253 s. [Edice] Saggi 10. ISBN 9788821528651. [Předmluva Piero Ostellino.]
• Istorija religij. Kniga 1, Doistoričeskije i vneistoričeskije religii. Kurs lekcij. [Dějiny náboženství. Kniha 1, Pravěká a nehistorická náboženství. Cyklus přednášek.] Moskva: Planeta detej, 1997. 342 s. ISBN 5-86065-034-5. [Orig. История религии. Кн. 1. Доисторические и внеисторические религии. Курс лекций.]
• Obraščenije k russkomu nacional’nomu pravoporjadku kak nravstvennaja neobchodimost’ i političeskaja cel’. [Apel na ruský národní právní řád jako morální úkol a politický cíl.] Moskva: Gruppa Gross, 1997. 71 s. [Orig. Обращение к русскому национальному правопорядку как нравственная задача и политическая цель.]
• Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al. 1. vyd. Díl I. 1894–1939. Praha: Argo, 2014. 949 s. ISBN 978-80-257-0921-4.
• Dějiny Ruska 20. století. Překlad Libor Dvořák et al. 1. vyd. Díl II. 1939–2007. Praha: Argo, 2015. 769 s. ISBN 978-80-257-0964-1.
• Rusko 1917: katastrofa: přednášky o ruské revoluci. Překlad Jitka Komendová. 1. vyd. Praha: Argo, 2021. 227 s. ISBN 978-80-257-3445-2.